Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Knechtová z Pehy: Sláva už je občas na obtíž

  14:59aktualizováno  14:59
Peha patří vedle skupiny No Name k mladým slovenským nadějím, kterým se daří i u nás, díky chytlavým poprockovým hitům.

Katka Knechtová z kapely Peha | foto: Alexander DobrovodskýiDNES.cz

Písně jako Slnečná balada, Hlava vinná telo nevinné nebo Za tebou vycházejí nyní v Česku i na výběru hitů Best of. Hlavní postavou kapely a autorkou všech jejích písní je pětadvacetiletá Katarína Knechtová.

* Vyjíždíte na turné po Česku s Kryštofem. Proč zrovna s nimi?
Ten nápad vznikl už začátkem roku, když jsme chystali turné na Slovensku a chtěli jsme k tomu nějak přidat i Česko. Hledali jsme kapelu, která hraje podobnou muziku jako my, a náš manažer si vzpomněl na Kryštofa. Problém byl v tom, že se s nimi dlouho nedalo domluvit, jejich zpěvák měl pořád mnoho práce, takže se to rozhodnutí odsouvalo. Pak do toho přišly letní festivaly, takže do Česka vyrážíme oproti původnímu plánu až teď.

* Znamená to, že po úspěchu na Slovensku se teď chcete soustředit na Česko?
Určitě. Před pár lety jsme tady absolvovali pár festivalů a já se tenkrát bála, jak na nás Češi budou reagovat. Dopadlo to dobře a lidé se tady začali ptát, kdy zase dorazíme. Dokonce jsem zažila jednu asi sedmdesátiletou babičku, která na mě čekala za plotem areálu a prosila o podpis, což mi vyrazilo dech. Zjistila jsem, že Češi jsou slovenské hudbě naklonění, takže jsme si řekli, že asi má smysl zkusit to. A taky se potom třeba vydáme i do střední Evropy, protože jsme na seznamu možných předkapel Bryana Adamse. Čekáme jen na rozhodnutí, koho si vybere.

* Jak jste se k Bryanu Adamsovi dostali?
Poslali jsme mu nějaké písničky, protože k sobě hledal východní kapelu, která by měla v čele zpěvačku. Co vím, tak řekli, že se jim naše muzika líbí, ale zatím nepadlo poslední slovo. Naše priority jsou na Slovensku a tady v Česku. Nevím, může se stát cokoliv, ale teď žádnou expanzi do zahraničí nechystáme. Dosud jsme svoji hudbu dělali pro lidi, kteří žijí tady a u nás, na nich jsme všechno postavili, hrajeme pro ně. Navíc v Česku není nic dokončené a hotové, stále tady vlastně své fanoušky hledáme a snažíme se k nim dostat co nejblíž.

* Je pro kapelu výhodou, když za mikrofonem stojí žena?
Jak v čem a jak kdy. Spíš myslím, že žena si tu popularitu tolik neužívá. Chlap jako populární zpěvák může balit ženské, kdežto já si po koncertě zalezu do pokoje, kde odpočívám, abych ráno zase vypadala trochu k světu. Zatímco kluci z kapely jsou vzhůru do rána. Ana Slovensku mám s tou známou tváří už problémy, kamarádi se mnou nechtějí nikam chodit, protože tak přicházejí o svůj klid. Lidé pokřikují, pískají, chtějí se fotit. A nikomu není příjemné být vytrháván u večeře žádoso podpis. Na to si asi musím zvyknout, učím se to nevnímat.

* Děje se vám něco podobného už i v Česku?
Ano, ale tady jsou ty reakce zatím spíš milé. Tak jen čekám, kdy se to zlomí a ta hysterie dorazí i sem. Vážím si svých fanoušků, ale někdy je toho jejich zájmu prostě moc.

* Píšete si sama hudbu. Připravujete už nové písničky?
Teď mám spíš tvůrčí pauzu, protože je hodně koncertů a na skládání není čas. Navíc nemám ráda pocit, že vyškrabávám zbytky, na to prostě musí přijít ta pravá chvíle. Ta u mě většinou přijde, když uzavřu nějakou životní kapitolu. Ve chvíli, kdy mám pocit, že se z něčeho brzy zblázním, sednu doma za klavír a už jedu. Teď vedu spíš takový cikánský život, sotva stíhám odpočívat, nejde mi ani vypnout, natožpak ještě tvořit.

* Texty vám píše Vlado Kraus, přitom znějí hodně žensky a osobně. Jak vaše spolupráce funguje?
My dva jsme strašně úzce spjatí, známe se řadu let. Navíc Vlado je i hrozně dobrý psycholog, vidí do mě. Pochopí spoustu věcí, stačí, že mu vyprávím o svém životě. Když mi bylo třeba osmnáct, měla jsem takové depresivní období, trpěla jsem pocitem, že se vmém životě nic moc neděje a nic mě nebaví. V té době vznikla třeba skladba Nič nové. Tahle kazatelská poloha mě už naštěstí přešla, protože mi to lidi asi stejně nevěřili. Následovalo období, kdy jsem se úplně vyhýbala textům o lásce, protože mi to téma přišlo jako neuvěřitelně absurdní klišé. Ta doba přišla až na mojí poslední loňské desce Experiment. Láska je tam sice skrytá, ale je tam.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zpěvák Richard Adam na snímku z roku 2009
Zpíval Granadu. Zemřel Richard Adam, hvězdný idol swingové éry

Ve věku 86 let zemřel zpěvák Richard Adam, který patřil k hvězdám českého swingu poloviny 20. století. K nejslavnějším písním tehdejšího idolu žen patřily...  celý článek

Kapela Tichá dohoda
RECENZE: Hlasitá revoluce je prostě Tichá dohoda ze starých dob

Tichá dohoda po letech vydává desku s novou zpěvačkou a starým zvukem. Album nazvané Hlasitá revoluce je svěží závan doby, kdy světu vládly kytary.  celý článek

David Koller vyzval tuzemské hudebníky, aby předělali některé z jeho sólových...
Než přijde nové album Lucie, zahraje David Koller své hity akusticky

Ještě než se příští rok začnou dít velké věci kolem Lucie, můžou si fanoušci poslechnout muziku Davida Kollera v méně tradičním pojetí. Hudebník se svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.