„Chtěl bych s tou deskou jít ven ještě do léta,“ překvapil Tomáš Klus během tiskové konference, na níž měl původně jen představit nový klip k písni Noe.
Vy jste jel na dovolenou do Dominikánské republiky s plánem napsat novou desku?
Vůbec. Prostě jsem si s sebou vzal kytaru, počítač a předsevzetí, že se chci na tu kytaru konečně naučit hrát. A najednou to začalo přicházet samo takovou rychlostí, až jsem koukal. Byl jsem ve stavu, že jsem za jeden den napsal tři písničky.
Není přece jen unáhlené chtít je vydat hned?
Jejich témata jsou stěžejní a aktuální právě v téhle chvíli, takže nemá smysl čekat. Je to nefér vůči předcházející desce a je to velice nepraktické řešení všeho, ale já jsem pochopil, že Proměnamě bylo jen jakési vylíhnutí se z kukly. Až teď jsem schopen prezentovat sám sebe jako člověka, který stojí za nějakým názorem. Do téhle chvíle jsem hodně mluvil a málo dělal. Teď jsem pochopil, že slova a teorie nejsou platné, když jsou to jen slova a teorie. Cítím potřebu jednat.
Z čeho máte strach?
Nemám strach, protože mám víru. Ale rozhodně nechci zůstat laxní vůči vývoji v myšlení, vůči věcem, které se kolem nás dějí. Když to shrnu, nechci válku.
O tom zpíváte už ve skladbě ZmrZlým, kterou jste fanouškům poslal právě z Dominikánské republiky. Bude tedy deska angažovaná?
To těžko říct. Já si pod tím slovem pokaždé představím politickou věc. Mně jde o to vyjádřit pocity člověka, který nechce válku a nechce opakovat chyby předchozích generací, o kterých se učíme, které známe a jsme si jich vědomi. Nikdy nebudu žádný duchovní učitel, guru nebo učitel jógy. Jsem jenom fotr, který píše písničky. To je smysl mé existence na téhle planetě a v tomhle životě.
Je s tím pocitem jednodušší psát?
Ano. Něco se zlomilo ve mně i v mém přístupu k tvorbě. Jsem daleko méně sebekritický a začalo se mi lépe psát. Moje texty jsou přímočařejší a je v nich daleko větší prostor pro názor.
Téma lásek ve vašich písních tedy definitivně střídá protest?
Láska je v nich pořád přítomna, ruku v ruce se štěstím. Už to však není láska romantická, ale láska jako zdroj energie a síly k tomu vytvářet tady věci. Té se nikdy nevzdám. I ty moje kritické písně jsou plné lásky. Nechci, aby na tomhle světě bylo komukoliv špatně.
Jak na písničky, které jste dovezl, reagovala kapela?
Nejdřív se ptala, jestli si dělám legraci. Pak si kluci písničky poslechli a jeden po druhým mne objali. Myslím, že se všichni těšíme, až na desce budeme pracovat. Těším se na závěrečný koncert turné, kde desku snad celou přehrajeme.
Takže už je budete hrát?
Zatím jenom dvě písničky, o těch ostatních ještě nevíme, jak by měly znít. Během turné plánujeme třikrát vyjet do Hranic na Moravě nahrávat.
Jak se bude deska jmenovat?
Jedna ze stěžejních písniček se jmenuje Anat, což je egyptská bohyně války. Napsal jsem pro ni ukolébavku a pracovní název desky je zatím Anat život není. Je to slovní hříčka a nevím, zda se tak nakonec opravdu bude jmenovat. Já se vždy nechávám ovlivnit atmosférou ve studiu.
