Lars von Trier by asi měl přehodnotit úmysl natočit svůj příští snímek Nymphomaniac s důrazem na realistickou erotiku, přijde možná s křížkem po funuse. Pornografickými scénami se srbský Klip jen hemží, bylo by ale unáhlené debut Maji Milošové odsuzovat.
Šestnáctiletý Djole těžce oddychuje, oči má přivřené a hlavu lehce zakloněnou. Když si před chvílí rozepnul zip u kalhot, nepřišel střih a kamera ani decentně nepřejela na tančící záclonu v otevřeném okně. Jeho klín laskají rty jeho vrstevnice Jasny, která mu dělá dobře. Vidět je úplně vše a mladík si okamžik rozkoše nahrává na telefon.
Na popsané scéně přitom není nic vzrušujícího. Není to poprvé, co se na plátně odehrává explicitní sexuální hra, která ovšem v divácích nebudí rauš, ale dávivý pocit těžko popsatelného hnusu. "Jsme přece v kině, proboha!" říká si divák tonoucí v rozpacích a zakrývá si rukou ústa.
Na až zvířecím páření ústřední dvojice filmu přitom není nic nového, podobných videí, krátkých mlaskavých klipů, jsou na internetu jistě tisíce. Tak proč je tak těžké přijmout otevřenou sexualitu na velkém plátně?
Snad proto, že pornofilm zasazený do příběhu působí až příliš skutečně. Takhle přece lidé, kterým bylo sotva šestnáct let, nežijí! Teprve devětadvacetiletá Maja Milošová tvrdí opak a bere diváka na brutální výlet životem srbské středoškolačky plného drog, násilí a nespoutaného sexu.
Hranice z jejího života zmizely se smrtelnou nemocí otce a neschopností matky se temperamentní dceři postavit. Bezcitnost Jasny si nelze plést ze zdravou rebelií, hlavní hrdinka spíše ztraceně bloudí ve světě bez jakýchkoliv hodnot. Je hrdá, ale zároveň postrádá sebeúctu.
Její život je mozaikou složenou ze střípkovitých klipů, které pořizuje téměř při každé příležitosti, ať už se jedná o další sexuální hrátky s majetnickým přítelem nebo o návštěvu otce v nemocnici. Nahé scény ale převládají, fotek se zařízlými kalhotkami v nejintimnějších partiích není nikdy dost.
K podpoření kultu krásky z předměstí pak obrázky automaticky putují na Facebook. Kamarádky přece špulí obličej do foťáků taky. Z kybernetické prostitutky se postupně stává prostitutka skutečná.
Zatím má jen jednoho zákazníka. Bezcitný vůdce klučičí smečky Djole se s ní nemiluje, ale používá spolužačku spíš jako odpadní kanál pro výměšky svých žláz. Jejich vztah postupuje pozpátku, po orálním sexu a sadomasochistických výstřelcích přichází první skutečný polibek a teprve potom první vážný rozhovor.
Režisérka filmu Klip Maja Milošová
Tady prostřednictvím Jasniných slz přichází naděje, snad dívka ani překvapivě naslouchající Djole nejsou ještě úplně bezcitní. Naději ale Maja Milošová zadupe do země dalšími a dalšími obrazy páchnoucími chlastem, krví a milostnými tekutinami.
Zbývá jen tupá bezvýchodnost. Režisérka nevysvětluje, jak se z protagonistů jejího příběhu bez začátku a konce stali lidé bez duše, jen chladnokrevně předkládá realitu života mladých lidí v Srbsku. Je to drsná výpověď, ale působí nesmírně autenticky. Nejen díky klipovým prostřihům z mobilu, které natáčeli samotní herci, ale také díky skvělým hereckým výkonům.
Škoda, že sice chápeme téma "hledání podoby lásky v přetechnizovaném světě," ale člověk neznalý kontextu nezachytí, že zoufalství Jasniných rodičů a jejich generace pramení z válečných muk a ztráty iluzí o současném světě, jak píše distributor.
Příčinami marasmu se režisérka Maja Milošová nezabývá, nabízí jen syrová fakta. Někdy možná až moc repetitivně. Skutečnost, že mladí protagonisté filmu žijí ve vlastním pornofilmu, šlo explicitně ilustrovat méně často, divák je potom přece jen poněkud zahlcen a může snímek lehce odsoudit jako pouhou pornografii. Viz zákaz filmu ruskou cenzurou, kontroverzní snímek naopak uspěl na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu.
Přes únavu, kterou vyvolávají opakované záběry na kopulující penis hlavního hrdiny, ale filmu nelze upřít odvahu mluvit o zásadním tématu. Problém ztráty hodnot a vulgarizace společnosti přece nehýbe jen Srbskem. Sjeté lolitky s nažehlenými vlasy a rychlým připojením na internet jsou přece po celém světě. Stejně jako laxní rodiče, kteří si své děti v takovém prostředí ani neumějí představit. Možná je čas rozšířit si obzory v kině.
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
