RECENZE: Metropolitní vytáhla trumf. Tenora jako z filmového thrilleru

  16:55aktualizováno  16:55
Inscenace Verdiho La traviaty, kterou v sobotu Metropolitní opera odvysílala do kin, není sice ani nová, ani „tradiční“, ale přesto neobyčejná. Navíc přinesla překvapení a bohužel i ukázku trpkého loučení s kariérou.

Michael Fabiano a Sonja Jončeva v inscenaci La traviaty v Metropolitní opeře | foto: Marty Sohl

Koncepce německého režiséra Willyho Deckera, která byla poprvé představena roku 2005 v Salcburku, je už dnes legendou. Decker ji původně ušil na míru začínající dvojici Anna Nětrebko-Rolando Villazón, jejichž bouřlivý temperament dokonale využil. Příběh proslulé pařížské kurtizány, do níž se „nepřípustně“ zamiluje syn z dobré rodiny, sice vyňal z 19. století, nicméně jeho práce dodnes zůstává jednou z čítankových ukázek toho, že klasickou látku lze zpracovat i bez zachování historických kulis.

Giuseppe Verdi: La traviata

Dirigent: Nicola Luisotti

Režie: Willy Decker

přímý přenos z Metropolitní opery, CineStar Anděl, 11. března 2017

Hodnocení­: 75 %

Inscenace se odpoutává téměř od všeho konkrétního a soustřeďuje se zcela na vztah mezi třemi hlavními hrdiny, Violettou, Alfredem a jeho otcem. K tomu stačí pár pohovek, barevné květinové přehozy, velký ciferník, jenž nemocné Violettě odpočítává čas, a postava Violettina lékaře, stylizovaná do jakéhosi zvěstovatele smrti. Sbor je oděn do unifikovaných černých obleků a vystupuje jako komentující i provokující masa, černé svědomí společnosti. Je to čisté a jednoduché, nikoli však triviální, na to si Decker dal příliš velkou práci s vypracováním každého pohybu sólistů i sboristů.

Metropolitní opera inscenaci převzala roku 2010 a o dva roky později ji poprvé odvysílala do kin. Natalie Dessay a Matthew Polenzani ovšem nedosáhli kvalit a sehranosti Nětrebko a Villazóna. Teď však nastoupila nová, mnohem pozoruhodnější dvojice. Bulharská sopranistka Sonja Jončeva a americký tenorista Michael Fabiano poutají pozornost od první chvíle spontánností, emocionalitou a samozřejmě i zpěvem.

Čas nezastaví ani Hampson

O partu Violetty se někdy říká, že pro každé dějství pěvkyně potřebuje jiný hlas, tedy celkem tři: koloraturní, lyrický a dramatický. Jončeva se svým bohatým sopránem k tomuto ideálu nemá daleko, i když cituplná lyrika je jí v tuto chvíli asi nejbližší. Fabiano je zase jedním z největších překvapení tenorové scény posledních let. Doslova z něj sálá charisma filmové hvězdy. Jeho Alfred není žádný zdvořilý mládeneček, nýbrž muž s pronikavýma očima, posedlý vášní, která je spalující – a od počátku nebezpečná.

Fotogalerie

Když se rozzuří v domnění, že je mu Violetta nevěrná a začne jí cpát bankovky pod šaty, je to scéna jak z thrilleru. Fabianovo herectví je činoherní v civilně úsporné výstižností a jeho tenor se zdál být aspoň v přenosu silný a temný, přitom nikoli strnulý, neboť Fabiano s ním zacházel stejně pružně jako se svým tělem na jevišti. Skoro jakoby v sobě spojoval to nejlepší z Rolanda Villazóna a Jonase Kaufmanna...

Jončeva a Fabiano jsou ovšem stále velmi mladí, teprve třicátníci. Určitě před sebou mají velkou kariéru, pokud je ovšem nespálí nemilosrdný operní byznys. To kariéra dvaašedesátiletého barytonisty Thomase Hampsona je – na rovinu řečeno – u konce. Byla úctyhodná, jedinečná, dlouhá, ale čas se nedá zastavit. Jeho kreace Alfredova otce Germonta už nedosáhla špičkové úrovně. Hampson nikdy nebyl typem „italského“ pěvce s vyšlechtěnou kantilénou, nahrazoval ji výjimečně inteligentní prací se zpívanými slovy, což předvedl ještě při první premiéře Deckerovy La traviaty v Salcburku. Nicméně nyní už mu hlas odchází, zvuk se očividně ztrácí a přinejmenším tuto roli by už neměl zpívat. Hampson nástrahy operního byznysu přežil, teď mu ale hrozí nekonečné, smutné a trpké loučení.




Nejčtenější

POSLEDNÍ DOJMY: Porušil Labyrint III desatero pravidel detektivky?

Záběr z třetí řady seriálu Labyrint

Záhada trvající sedm večerů je konečně vyřešena, poslední část televizního Labyrintu III odhalila pachatele. S...

Tušil jsem, že bude velmi kontroverzní, říká autor sochy Špinarové

David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích při pracích na soše Věry Špinarové.

Vtípky, petice, výzvy k předělání. Ostravská socha Věry Špinarové od veřejnosti zatím sklízí zejména kritické ohlasy....



RECENZE: My nejsme rasisti. Ze seriálového Lynče dýchá objednávka

Ze seriálu Lynč

Jednak vděčný detektivní žánr, jednak okatý diktát politické korektnosti. Mezi oběma mlýnskými kameny se bude po osm...

Další státní cena v ohrožení, odmítla ji rodina Evalda Schorma

Příběh falešného faráře (Vlastimil Brodský),  který pomáhá všem vesničanům, ale...

Letošní předávání cen v kultuře, jimiž stát oceňuje výrazné osobnosti, má další trhlinu. Poté, co odmítl převzít cenu...

Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Fotografie nominované do soutěže Czech Press Photo 2018

Dvacátý čtvrtý ročník soutěže Czech Press Photo už zná fotografie, které nejvíce zaujaly mezinárodní porotu. Ta...

Další z rubriky

RECENZE: Marta Jandová si nehraje na umění, prostě dělá fajn muziku

Zpěvačka Marta Jandová

Zpěvačka Marta Jandová je v Česku známá hlavně z muzikálů, účinkování v televizních pořadech nebo díky spolupráci s...

VIDEO: Tomáš Matonoha představuje další ukázku ze své debutové desky

Tomáš Matonoha v pořadu Rozstřel

Herec a moderátor Tomáš Matonoha v létě dokončil s kapelou Inspektor Kluzó debutové album Dáma a pes, ze kterého...

VIDEO: Hrajeme jako o život, těší Clarinet Factory jejich živý klip

Skupina Clarinet Factory

Čtyřčlenný dechový ansámbl mezinárodního renomé Clarinet Factory připomíná svou loňskou novinku Meadows. Páté řadové...



Najdete na iDNES.cz