Tvrdit, že jiné umění než multimediální je přežilé, by bylo opovážlivé. Na druhou stranu současný technický pokrok přímo výtvarníkům nabízí nesčetné varianty a divákovi zase skýtá zábavu. Na mnohá díla si totiž může sáhnout, potažmo ovlivnit jejich podobu.
A na Kide si člověk může sáhnout doopravdy. Ba co víc, je žádoucí, aby se lidé rozměrného Krystalu dotýkali. Objekt, který jeho autoři zhotovili z laminovaného a tvrzeného skla, reaguje na dotek tak, že pozvolna zintenzivňuje svůj svit a zvukové vibrace.
I když se Kide nachází právě v klidu, není úplně bez života. Zejména slunečné počasí na miliónu puklinek povrchu Krystalu rozehraje tisíce barev. Pražský hrad v pozadí, jehož silueta se v průsvitném Krystalu zrcadlí, dává pocítit čas, který přináší nové věci a ty staré prověřuje.
Návštěvník Královské zahrady, jejíž otevření kvůli instalaci Správa Pražského hradu prodloužila až do konce listopadu, navíc může na obrazovce, která je přes internet a kamery ve spojení s ostatními osmi městy kultury 2000, sledovat, jak zrovna vypadá okolí Kide v Avignonu, Bergenu, Bologni, Bruselu, Helsinkách, Krakově, Reykjavíku a Santiagu de Compostela.
Kide - Hra světal a zvuku: Královská zahrada Pražského hradu, expozice končí 30. 11. 1999, Zahrada je otevřena každý den od 10:00 do 17: 30
