Představila se Evropa i Asie
Hudební finále romského festivalu Khamoro, které proběhlo v pátek v pražské Lucerně, se rozmáchlo hodně do šířky. Odnože romské muziky sahají do mnoha kulturně odlišných zemí včetně Indie, Ukrajiny a Španělska. Odtud hudebníci převzali určité prvky koloritu, ale zůstali sví v neutuchajícím temperamentu, svobodomyslnosti a muzikální spontánnosti.
Lucernou zněla cimbálovka a dechovka
Instrumentalisté z indické skupiny Manganihar hráli vsedě podle zvyku své země, i když s nimi šili všichni čerti. Moravští Romové Gašpar Hriska a jeho skupina se zase našli v cimbálovce. Maďarští Amaro Suno byli romsky ryzí, asi tak, jak si je představujeme. Albánští Romano Dives zase převzali balkánskou rytmiku i melodie připomínající vířivé zpěvy muezzinů. Jugoslávská dechovka Oluja, která pochodovala předsálím Lucerny, přinesla lehkou a zároveň ostrou břesknost, jež tento žánr musí rehabilitovat i v očích největších domácích odpůrců.
Zvukaři neměli svůj den
Špičku balkánské dechovky, kapelu Fanfare Ciocalia, ovšem nabídne teprve červnový festival Respect. Slovinská skupina Amala došla ve svých fúzích nejdále: k jazzrocku, soulu i funku, přesto si zachovala romskou jiskrnost. Její kytarista hrál s fantazií Carlose Santany. Vrcholem večera mohlo být irské trio Loyko, které založili houslisté Sergej Erdenko a Oleg Ponomarev. V triu s kytaristou a zpěvákem Vadimem Koulitským soustředili všechny emoce i tanečnost do strun. Pouhým vybrnkáváním a jednouchými melodiemi dostávali publikum do varu - jenže je úplně utopili zvukaři, kteří v Lucerně opravdu neměli svůj den.
Pestrou muziku doprovázely pestré barvy
Asi jen tance s kozáckým pleskáním do holínek, které předváděli Ukrajinci, vracely starším posluchačům nepříjemné vzpomínky na zájezdy Alexandrovců. Festival také mohl ubrat v okázalé dekorativnosti a půvabné dívčí trio Trini, které přehlídku konferovalo, své nápady občas přestřelilo. Nicméně ten mírný chaos a pocit jakési nezávazné party k podniku tohoto typu patří. Převládaly barvy a muzikantská pestrost, která osvěžila koncertní rutinu hlavního města.
Hudební finále romského festivalu Khamoro, které proběhlo v pátek v pražské Lucerně, se rozmáchlo hodně do šířky. Odnože romské muziky sahají do mnoha kulturně odlišných zemí včetně Indie, Ukrajiny a Španělska. Odtud hudebníci převzali určité prvky koloritu, ale zůstali sví v neutuchajícím temperamentu, svobodomyslnosti a muzikální spontánnosti.
Lucernou zněla cimbálovka a dechovka
Instrumentalisté z indické skupiny Manganihar hráli vsedě podle zvyku své země, i když s nimi šili všichni čerti. Moravští Romové Gašpar Hriska a jeho skupina se zase našli v cimbálovce. Maďarští Amaro Suno byli romsky ryzí, asi tak, jak si je představujeme. Albánští Romano Dives zase převzali balkánskou rytmiku i melodie připomínající vířivé zpěvy muezzinů. Jugoslávská dechovka Oluja, která pochodovala předsálím Lucerny, přinesla lehkou a zároveň ostrou břesknost, jež tento žánr musí rehabilitovat i v očích největších domácích odpůrců.
|
Filmy s romskou tematikou promítané ve Francouzském institutu v Praze v rámci festivalu Khamoro | |
| 22. 5. v 17:00 | Montiho čardáš, Slovenská rep., 1989, režie Martin Ťapák |
| 23. 5. v 17:00 | Zbehovia, Slovenská rep., 1968, režie Juraj Jakubisko |
Špičku balkánské dechovky, kapelu Fanfare Ciocalia, ovšem nabídne teprve červnový festival Respect. Slovinská skupina Amala došla ve svých fúzích nejdále: k jazzrocku, soulu i funku, přesto si zachovala romskou jiskrnost. Její kytarista hrál s fantazií Carlose Santany. Vrcholem večera mohlo být irské trio Loyko, které založili houslisté Sergej Erdenko a Oleg Ponomarev. V triu s kytaristou a zpěvákem Vadimem Koulitským soustředili všechny emoce i tanečnost do strun. Pouhým vybrnkáváním a jednouchými melodiemi dostávali publikum do varu - jenže je úplně utopili zvukaři, kteří v Lucerně opravdu neměli svůj den.
Pestrou muziku doprovázely pestré barvy
Asi jen tance s kozáckým pleskáním do holínek, které předváděli Ukrajinci, vracely starším posluchačům nepříjemné vzpomínky na zájezdy Alexandrovců. Festival také mohl ubrat v okázalé dekorativnosti a půvabné dívčí trio Trini, které přehlídku konferovalo, své nápady občas přestřelilo. Nicméně ten mírný chaos a pocit jakési nezávazné party k podniku tohoto typu patří. Převládaly barvy a muzikantská pestrost, která osvěžila koncertní rutinu hlavního města.
 Slavnostním galakoncertem skončil 19. května v pražské Lucerně mezinárodní romský festival Khamoro 2000. |
 V pátek se tancovalo v pražské Lucerně, kde slavnostním galakoncertem skončil mezinárodní romský festival Khamoro 2000. |
