Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Keltský bůh Robert Plant

  12:06aktualizováno  12:06
Dokud Robert Plant žije, tak zpívá. Nemůže tomu být jinak u muže s ostře pronikavým a nenapodobitelným hlasem, jenž právě vydal novou desku Dreamland. Zpívání je Plantův osud, na kterém nic nezmění skutečnost, že kvílivému démonovi z památné kapely Led Zeppelin bude 20. srpna čtyřiapadesát let.

Kdo ze socialistického Československa neemigroval, znal Planta jenom z desek Led Zeppelin, zakoupených na černých burzách, nebo si o něm přečetl v měsíčníku Melodie. S velkým zpožděním pak firma Supraphon vydala první desku oblíbených "Zepelínů", praotců metalu. Tato skupina, založená v roce 1968, ji natočila za třicet hodin díky nadšení, okamžité inspiraci a vzájemnému porozumění všech čtyř muzikantů. Název desky nesl jméno kapely. Druhé LP nazvané Led Zeppelin II vznikalo v poklusu při americkém turné a s jedničkou si v ničem nezadalo. Plantův ječák, Pageova uhrančivá kytara, přesná a "táhnoucí" basová linka John Paula Jonese a "řeznické" bicí Johna Bonza Bonhama se staly na příštích dvanáct let značkou nejvyšší kvality.

Lano od Jimmy Page
K tomu, aby se sešli, jim vlastně pomohla shoda šťastných okolností. Rodák z městečka West Bromwich a neúspěšný absolvent kurzů účetnictví Robert Plant zpíval s kapelou Hobbstweedle v jedné birminghamské hospodě. Netušil, že ho mezi stovkou lidí bedlivě sleduje kytarista Jimmy Page. Ten urputně sháněl nového zpěváka pro svou skupinu a dostal na Planta "echo". Jimmy cítil, jak ho mrazilo, když poslouchal Plantův citový, sexy hlas, vyvěrající z nitra jako křik zvířete. "Jak to, že tenhle kluk ještě není hvězda?" divil se Page a pozval Planta na návštěvu. Povídali si o svém hudebním vkusu, přehrávali desky.

Když Plant na místě vymyslel aranžmá pro Pageovu oblíbenou píseň Babe, I'm Gonna Leave You od Joan Baezové, naprosto se shodli v názorech na hudbu. Jiskra lidského a uměleckého přátelství přeskočil a i na bubeníka Johna Bonhama, baskytaristu Johna Paula Jonese a zažehla slávu Led Zeppelin. Skupina vydala deset alb prodaných v nákladu 80 milionů kopií, vykovala rock do ocelové tvrdosti, zdemolovala stovky hotelových pokojů, vypila celé vlaky lahví a spořádala kvanta drog.

DREAMLAND
Robert Plant

1 Funny In My Mind
(I Believe I´m Fixin´ To Die)
2 Morning Dew
3 One More Cup Of Coffee
4 Last Time I Saw Her
5 Song To The Siren
6 Win My Train Fare Home
(If I Ever Get Lucky)
7 Darkness, Darkness
8 Red Dress
9 Hey Joe
10 Skip´s Song
Nepřízeň osudu
O síle kapely i mužnosti Roberta Planta, obšťastňujícího v zákulisí koncertu muzikantské fanynky, zatímco Page chápavě protahoval kytarová sóla na pětadvacet minut, kolovalo nespočet historek. Plant měl tehdy pocit, že svět mu leží u nohou. Z radovánek však krutě vystřízlivěl, když během amerického turné zemřel jeho pětiletý syn Karac na náhlou žaludeční infekci. "To mění náhled na věci, že? Mám všechny peníze a slávu, ale už nemám syna. Jakou to má opravdu cenu?" zoufal si Plant. Kapela okamžitě zrušila turné a čekala šestnáct měsíců, než se zpěvák vrátil k nahrávání a koncertování.

Led Zeppelin spolu vydrželi až do roku 1980, kdy se bubeník John Bonham udusil vlastními zvratky a tři pozůstalí kapelu rozpustili. Robert Plant se pak vydal na sólovou dráhu, vyznačenou v osmdesátých letech omyly i triumfálními sólovými alby. A konečně jsme ho slyšeli v Česku, když Plant přijel začátkem devadesátých let propagovat průměrné album Fate Of Nations, zatímco v roce 1998 sem zavítal s kolegou Jimmy Pagem, aby připomenuli kytaru a hlas Led Zeppelin.

Legenda pokračuje
Plant, ctitel keltských legend, byl vždy zvyklý na hudební dialog. K tomu, aby ze sebe dostal co nejvíce energie a emocí, potřeboval inspirativního protihráče. Avšak druhého Jimmyho Page již nepotkal. Přesto Plant zůstává jednou z mála hvězd, jež neztratily nadšení z hudby a touhu pokračovat v nastoupené cestě. Na nové desce Dreamland čerpal z písní Boba Dylana i Tima Buckleyho, složil s kapelou nové věci a ocitl se na křižovatkách blues, folkrocku, psychedelické či arabské hudby. Bylo to slyšet i na červnovém megafestivalu Glastonbury, kde Plant již tradičně vystupoval na malé scéně. Hlavní pódium obsadili Stereophonics a další učni, kteří svého mistra zdaleka nedorostli.

Ano, je to tak. Dnes je Plant v pozici svých dávných bluesmanských vzorů. Stal se klasikem. Ta vrásčitá tvář a dlouhovlasá postava se stále tyčí nad žáky a napodobiteli jako hromovládný keltský bůh.

Led Zeppelin, nestárnoucí klasici šedesátých let.

Robert Plant - Dreamland. Fotografie z obalu CD.

Robert Plant - Dreamland. Fotografie z obalu CD.

Robert Plant - Dreamland. Obal CD.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Boris Carloff
VIDEO: Boris Carloff obaluje melancholii vokály a syntezátory

Hudebník a producent Boris Carloff vydává album The Solipsist, o němž tvrdí, že je jeho nejelektroničtější a zároveň nejpísničkovější. Zároveň vypouští klip ke...  celý článek

Slovenská kapela Desmod
Slovenská kapela Desmod rozeznívá v českých klubech Molekuly zvuku

Slovenská kapela Desmod ve čtvrtek vyprodala ostravskou zastávku v Garage Clubu v rámci svého klubového turné Molekuly zvuku. Desmod vystoupí ještě ve Zlíně,...  celý článek

Scéna z inscenace Mozartovy Kouzelné flétny v Metropolitní opeře, uprostřed...
RECENZE: Je Kouzelná flétna rasistická a sexistická? V New Yorku to neřeší

Sezona kinopřenosů z Metropolitní opery pokračovala Mozartovou Kouzelnou flétnou. V New Yorku se hraje jako fantasmagorická podívaná „pro celou rodinu“. Je v...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.