Termín keltská hudba je podle Moravčíka hlavně záležitostí marketingu hudebního průmyslu. "Té hudbě se tak začalo říkat v sedmdesátých letech poté, co do žebříčků vstoupil Alan Stivell," vysvětlil Moravčík.
Širší popularitu jí kromě slavného francouzského zpěváka a hráče na harfu Stivella přinesli také zpěváci jako Van Morrison nebo Sinead O'Connorová.
Keltský základ má lidová hudba v Irsku, Skotsku, Walesu, na ostrově Man, v Bretani, Galicii a Asturii. Díky rozsáhlým emigračním vlnám se uchytila i v kanadské provincii Nové Skotsko a v New Yorku.
Tradiční keltské melodie vstřebala podle Moravčíka také taneční scéna, nyní je využívají hudebníci různých žánrů po celém světě.
"Vrcholem je Afro Celt Sound System, londýnský projekt, který jako jeden z prvních spojil muzikanty z keltských zemí s africkými. Dnes už se nikdo nediví tomu, že hudebníci ze Skotska nebo Bretaně běžně spolupracují s muzikanty z úplně odlišných kultur," uvedl Moravčík.
Svůj oblíbený hudební styl Moravčík sleduje dlouhodobě, začal se o něj zajímat již mnoho let před vlnou zájmu o keltskou hudbu, která přišla v 90. letech. "Většinu z toho, o čem v knížce píšu, jsem viděl a slyšel na vlastní uši, zažil jsem je za ta léta na koncertech," řekl Moravčík.
Součástí publikace je také seznam internetových adres českých i zahraničních skupin a kontaktů na specializované festivaly, vydavatelství a školy irského tance.
Jako první svazek edice zaměřené na lidovou hudbu vyšla loni kniha Jiřího Plocka Hudba středovýchodní Evropy. Letos by na dosud vydané publikace měly navázat další dva svazky; autorem knihy o africké hudbě bude Petr Dorůžka, knížku o jamajském reggae píše Saša Neuman.
