Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se Aznavour melancholicky ohlíží

  1:00aktualizováno  1:00
K 80. narozeninám francouzské šansonové legendy Charlese Aznavoura vydal Albatros jeho memoáry. U vzpomínek zpěváka, herce a textaře se dá čekat jazykově vytříbené vyprávění, nicméně i tak Aznavour překvapuje stylistickou obratností, která některým příhodám dává beletristický charakter.

Až se člověk diví, že Aznavour při svém prvním životopisném nástřelu vroce 1974 požádal o spolupráci novináře, který jeho texty upravoval.

"Já osobně cítím ostych, i když nemám strach ze slov. Určitá zdrženlivost, uzavřenost mi brání snadno odhalovat city, příliš se předvádět, užívat slova jako triumf a další superlativy, s jakými se setkáváte při úspěšné kariéře," píše Aznavour v předmluvě a této charakteristice zůstává věrný.

Už úvodní kapitola Na scénu!, v níž se zamýšlí nad vlnou nejrůznějších biografií, "které vyrazí jako opar", dává tušit, že nepůjde o suché chronologické vzpomínání.

Aznavour si příliš nepotrpí na fakta, detailní vysvětlování ani kontexty, jeho vzpomínky korespondují s jeho písněmi (které ostatně hojně cituje) - nejsou doslovné a těží z náznaků. V některých kapitolách tento způsob působí svěže, v jiných však hodně útržkovitě.

Období dětství a dospělosti ještě drží v jakémsi časovém sledu, ale jakmile dojde na hudební angažmá, setkání a lásky, začne Aznavour přelétat v myšlenkách od okamžiku k okamžiku: tu oživí setkání s kráskou ve vlaku, kterou pro jazykové nedorozumění odmítl, jinde ho k úvaze inspiruje vlastní nos, podprůměrná výška nebo třeba vypadávání vlasů.

Velká část je věnována ženám - ty Aznavoura vždy fascinovaly, ale stejně lehce, jako se s nimi seznamoval, je také opouštěl. U svých četných dobrodružství, tedy kromě těch, jež vyústily v manželství, prodlévá s telegrafickou zběžností, rozchody často odbude sdělením, že se vydali každý po svém. Podobně nedořečeně vyznívá i Aznavourův přátelský a blízký vztah s Edith Piaf - věnuje jí sice několik kapitol, ale pak se Edith zničehonic vytratí, podobně jako další ústřední postavy Aznavourova života...

Aznavour se nezajímá o politiku, sám přiznává, že se nikdy opravdu nezapojil do nějakého hnutí - snad jen země jeho předků, Arménie, ho vybízí k širším úvahám o historii a jejích křivdách či dokonce k účasti na politickém jednání. Marné je u něj hledat společenské zaujetí, které je nedělitelnou součástí paměti německého literárního kritika Marcela Reicha-Ranického, o čtyři roky staršího Aznavourova vrstevníka.

Zaujetí, které by vzpomínkám jednotlivce dalo přesah historického svědectví. Ale i přesto je to jímavé čtení, prodchnuté melancholií - občas hravě lehkomyslné, jindy naplněné steskem po uplývajícím životě. Nejsilněji působí témata, která se autora bytostně dotýkají - když nazírá stáří či své kořeny.

"Když se mě někdo ptá, jestli se cítím víc jako Armén než jako Francouz, existuje jediná možná odpověď: jako stoprocentní Francouz a stoprocentní Armén. Jsem jako káva s mlékem. Jakmile se ty dvě ingredience smíchají, už se nedají oddělit. Ty dva vlivy, spojené se všemi ostatními, mi mnoho přinesly a bez mého vědomí vytvořily styl, který mi je vlastní," píše Aznavour, jemuž v jeho hudebních začátcích kvůli chraplavému hlasu a vizáži říkali, že je lepší toho nechat.




Nejčtenější

RECENZE: Věčně tvá nevěrná následuje normu, že co český film, to ostuda

Z filmu Věčně tvá nevěrná

Novinka kin s názvem Věčně tvá nevěrná dokonale naplňuje zvyklost, že tuzemské romantické komedie jsou špatné, dojemně...

Vyslýchali mě jako fašistku, říká autorka scénáře o střetu s muslimy

Z filmu Pírko

Za scénář filmu Jako v ráji dostala Lucia Klein Svoboda jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Má už i...



RECENZE: Krimi selhává. Inspektor Max od kolotočů pouze připomíná jiné

Ze seriálu Inspektor Max

Zločin v operetce. Tak se po několika dílech jeví koprodukční seriál Inspektor Max, který po slovenské lednové premiéře...

Nejde o cenzuru, líčí šéf rady, proč odmítli film o střetu s muslimy

Ceny Filmové nadace převzali (zleva) Radek Bajgar, Lucia Klein Svoboda, Lucie...

Přemysl Martínek z Rady Státního fondu kinematografie, kde Lucia Klein Svoboda neuspěla s žádostí o podporu svého filmu...

A ještě jedna věc. Columbo, křestním jménem poručík, slaví padesátku

Peter Falk v seriálu Columbo

Seriál sice začal až v roce 1971, nicméně před padesáti lety, 20. února 1968 v pilotní epizodě Vražda na předpis, se...

Další z rubriky

Nejlepší kniha posledních 99 let? Magnesia Litera zapojí čtenáře

Daniela Písařovicová a Jiří Havelka

Knižní ceny Magnesia Litera se letos ponesou v duchu oslav sta let od založení Československa. V rámci 17. ročníku...

RECENZE: Mladá evropská literatura našla svůj hlas. Jmenuje se Édouard Louis

Spisovatel Édouard Louis

Umění je jeden z nejlepších způsobů, jak se vyrovnat s minulostí. Své o tom věděl Hemingway, Kafka a nyní na vlastní...

RECENZE: Štěstí se neschovává na opačné straně planety. Věděla to už Mrázková

Obálka knihy Chlapeček a Dálka

Kdo by neznal spisovatelku a ilustrátorku Daisy Mrázkovou, jež zemřela před dvěma lety? Její autorské knížky jako Můj...

Najdete na iDNES.cz