Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když malíři (a také rytíři) pomáhá počítač

  22:54aktualizováno  22:54
Představitel geometrické abstrakce a průkopník používání počítače ve výtvarném umění Zdeněk Sýkora vystavuje obrazy z let 1998-2003 v pražské Galerii Zdeňka Sklenáře.

Zdeněk Sýkora - Vstupní hala střediska letového provozu v Jenči | foto: Galerie hlavního města Prahy

Sýkorovy obrazy linií zachycují neustálý pohyb. Linie překračují hranice plátna. Jak se tu vzaly? Na počátku nebylo nic než prázdný prostor - bílé plátno. Počítač předurčil směr každé linie, šířku i barvu, a dokonce i jejich setkání. Linie se křižují, protínají či sledují společný směr s dalšími liniemi.

Vše tu probíhá na principu náhody. Malíř vystupuje jako stvořitel - linie zhmotňuje, dává jim život, aby se mohly rozutéct do všech osudem předurčených stran. Detail od celku nelze oddělit. Svět linií a barev vytváří neuchopitelný celek v pohybu prostoupený energií.

Hledání řádu v chaosu
Zdeněk Sýkora začínal ve 40. letech jako krajinář. Ve svém dalším vývoji prošel všemožnými proměnami malířských stylů. V jeho raném díle je možné vysledovat prvky Cézannova postimpresionismu, fauvismu Henriho Matisse či Picassova kubismu. Na přelomu 50. a 60. let dospěl malíř geometrizací přírodních tvarů k abstraktní malbě.

Sýkorovy abstraktní krajiny z konce 50. let ze série zahrad ještě připomínají pestrobarevné keře či koruny stromů. Hned počátkem 60. let však umělec přešel k abstraktní malbě struktur, pro kterou je typický přísný řád a úplné oproštění od realistických prvků. Zlomovým dílem tohoto období je obraz Šedá struktura (1962-63) - mimochodem také proto, že vznikl jako výsledek spolupráce s matematikem Jaroslavem Blažkem. Současně jde o první experiment práce s počítačem jako pomocným nástrojem k malbě.

Sýkora se tak zařadil ke světovým průkopníkům computerového umění. Jistě by se už tenkrát našlo mnoho odpůrců, kteří by spojení malby a počítače odmítali - nejen kvůli pochybnostem, že počítač by mohl vytlačit z malby veškerou citovost.

Pro Sýkoru však využití umělé inteligence bylo příležitostí, jak lépe prozkoumat kombinatorické možnosti vzájemných poloh několika základních geometrických tvarů. Opravdu by se mohlo zdát, že na takovém konceptu Sýkorovy práce bychom stěží hledali něco emocionálně podloženého. Omyl. Do Sýkorových obrazů se promítá svět v neustálém pohybu i snaha pochopit jeho zákonitosti.

V 70. letech maluje Sýkora obrazy nazývané makrostruktury, které vznikají spojováním kruhových částic bílé a černé barvy. Ty se nahodile setkávají a vytvářejí linie mezi černou a bílou plochou. Ještě v témže desetiletí se Sýkorova tvorba posouvá systematicky dál: od makrostruktur malíř přechází do období liniových obrazů, u kterých setrvává dodnes.

Sýkorovo dílo nabádá k citlivosti a přemýšlení o fungování přírodního řádu a jeho propojení s lidským životem. Pokládá otázky o náhodnosti osudů určené vyšší silou vesmíru. Náhodu reprezentuje jako chaotický nevysvětlitelný řád prvků, které se za určitých okolností a příčin potkávají.

Život je jen náhoda
Náhodnost byla základem logiky dadaismu i surrealismu, kde fungovala jako očistný nástroj. Je také základem tvůrčího principu v tvorbě Zdeňka Sýkory. Abstraktní pojem značící nepředpokládané a nevysvětlitelné jevy prostupuje umělcovu malbu od počátku 60. let.

Koncept náhody je však daleko složitější. Za náhodu označuje Sýkora sám život ve vší komplexnosti. Právě náhodnost vyvolává otázku nad tím, do jaké míry ovlivňuje jedinec život vlastní vůlí a do jaké míry do něj zasahuje „vyšší síla“.

Abstraktní linie Sýkora přenáší nejen na větší či menší plátna -nedávno zpestřily například prostory vstupní haly budovy Střediska letového provozu v Jenči u Prahy. Z dřívější doby je autorem mozaiky čtyř dvacetimetrových větracích komínů v Praze na Letné a keramické stěny u východu z metra v Jindřišské ulici. A v holandském městě Gorinchem se chodí po chodníku, který navrhoval.


Zdeněk Sýkora (1920)

Malíř žije a pracuje s manželkou Lenkou v Lounech. Za války po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval na železnici. V roce 1940 začal malovat. Po válce studoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na UK v Praze. Roku 1947 zde začal vyučovat. V roce 1959 po setkání s Matissovou kolekcí v Ermitáži maluje cyklus zahrad. V roce 1960 začíná malovat geometrické obrazy. První struktura s využitím počítače vzniká v roce 1964. V letech 1967-1969 Sýkora vytváří velké realizace v architektuře. V roce 1972 začíná nový cyklus: na náhodnosti založený systém liniových obrazů. Od roku 1985 spolupracuje s manželkou. V roce 2003 mu francouzský ministr kultury udělil titul rytíře Řádu umění a literatury.




Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

OBRAZEM: Začal Týden umění. Láká na Warhola, Zrzavého i paneláky

Jan Zrzavý, Benátky I, 1928

Už i Praha má svůj Týden umění. Jeho první ročník začal v pondělí a návštěvníkům otevírá přes třicet galerií včetně...

Od Havla po Ledeckou. Fotograf Herbert Slavík představí své Tváře Česka

1990. Dřív Václava Havla všude hlídali estébáci, cestovat nesměl, natož na...

K událostem připomínajícím sté výročí vzniku Československa se v červenci přidá také výstava fotografií Herberta...

Modiglianiho Ležící akt se stal čtvrtým nejdráže prodaným obrazem

Obraz Amedea Modiglianiho Nu couché (sur le côté auche) - Ležící akt (na levém...

Za 157,2 milionu dolarů (3,4 miliardy korun) se na aukci v New Yorku prodal obraz Amedea Modiglianiho Nu couché (sur le...

Najdete na iDNES.cz