A navíc - „uvařili“ pěkný skandál. To, co provedli při vyhlášení Českého slavíka, si zatím nikdo nedovolil. Skupina Kryštof málem pokazila přenos ze Státní opery. „Nechtěli jsme tam, ale pozval nás Koller z Lucie. Nemohli jsme odmítnout. Ovšem nedat najevo, co si o soutěži myslíme, to nešlo,“ vysvětlil zpěvák Richard Krajčo, který chtěl původně vystoupit s nápisem Slabik roku na kytaře. Když se muzikanti radili, co udělají, producent Jan Muchow jim podal náplast. Saxofonista Nikos Kuluris užasl: „To je páska, co se lepí na huby!“ Bylo rozhodnuto.
Večer se Kryštof představil publiku s hitem Lolita. Až do posledního refrénu šlo vše podle plánu. Pak se něco stalo. Lolita právě vrcholila. Richard Krajčo si přelepil ústa náplastí. Sálem zněl dál jeho hlas: „Noc je symfonie a hvězdy střepy z krás...“ Byl to skandál, ale jenom pro diváky v opeře. V televizi běžel obraz předtočený na dopolední zkoušce.
„Režisér Adamec nás seřval,“ popsal Krajčo. Kapela měla dostat cenu od odborné poroty, ale na tiskovce si kluků nikdo z pořadatelů nevšímal. Nikdo jim ji nepředal. „Je to ta krabička na stole?“ zeptali se. Opáčili jim, ať si ji vezmou. Ostatní zpěváci Krajčovi klepali na rameno. „To se ti povedlo,“ říkali.
Chtěl je vidět i Nohavica
„Lolita? Tu hrát nebudu. Je dlouhá a nudná,“ komentoval kdysi budoucí šlágr nejmenovaný moderátor ostravského rádia Orion. Spletl se. Lolita vedla čtyři týdny rozhlasové hitparády, teď ji vytlačuje trhák Ženy. Opět od Kryštofa. V kapele hraje sedm lidí, tři z nich jsou cizinci. Řekové Nikos Petros Kuluris a Nikos Grigoriadis hrají na saxofon a trubku, Bulhar Nikolaj Atanasov Arichtev na basovou kytaru.
Richard Krajčo zpívá, Jakub Dominik drží rytmus na bicích, Evžen Hoffmann tvoří melodii na elektrické kytaře a Ondřej Kyjonka ji podbarvuje pozounem. S průměrným věkem 22 let jsou nejmladší úspěšnou skupinou u nás. Kryštof dostal Zlatou desku za patnáct tisíc prodaných nosičů alba Magnetické pole. Na předávání ceny v pražském Paláci Akropolis jim zahrál i Jarek Nohavica, který přijel z Těšína vlakem. „Chtěl jsem je vidět,“ řekl.
Ani tak se z mladíků nestali namyšlenci. Dodnes objíždějí kluby v ošumělé avii, stokilometrovou rychlost z ní nevymáčknou ani na dálnici. Když se měli ubytovat v Liberci, majitelka penzionu měla strach. „Mladá kapela? Ještě mi to tady zřídí...“ bála se. Když odjížděli, ještě je pochválila. Koncerty si však všichni umí vychutnat. „Z dechařů se vyklubali šoumeni,“ vypráví Richard, který zpívá v tmavých brýlích. Občas se svlékne do půl těla.
„Někdy přijdou holčičky v přiléhavých tričkách. Čekají Lolitu a my na ně pustíme elektrické kytary, basu a žestě. Holky jsou v šoku, ale od půlky všechny tancujou,“ smějí se členové kapely. Na otázku, jestli jdou po vystoupení spát, hned neodpovědí. „Jasný, kalíme,“ odváží se benjamínek Nikos Kuluris. Ostatní přikyvují. „Já toho moc nevypiju,“ brání se Richard Krajčo. „K opici mi stačí dva panáky. Opil jsem se dvakrát za život. Poprvé na oslavě u kamaráda, podruhé, když nám slíbili vydat desku,“ říká a prozrazuje, že tenkrát tančil na stole.
Český Brad Pitt
Nic z tebe nebude, otloukal mu o hlavu profesor z učiliště, kde studoval silnoproud. Škola ho nudila, Krajčo snil o změně. Na konzervatoř v Ostravě se dostal na první pokus. Původně chtěl studovat kytaru, ale neuměl noty. Stal se hercem. Před čtyřmi lety šel Krajčo na konkurz v ostravské televizi. Ze čtyř set lidí vybrali právě jeho a obsadili jako moderátora do hudebního pořadu Medúza. Stal se dívčím idolem. Když ostravský deník otiskl článek „Holky, Richard je volný“, dostal stovky nabídek.
Bulváry ho nazývají český Brad Pitt. „Neuráží mě to, naopak. Brad Pitt je můj nejoblíbenější herec. Hraje, jako když nehraje, zcela přirozeně,“ popisuje. Sám se nemusí stydět. Loni obdržel Cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku za roli Hamleta v Bezručově divadle v Ostravě. Richard Krajčo začínal v havířovském nadšeneckém divadle Crepácy kamaráda Pavla Studníka. „Crepácy byla obdoba Sklepa. Hráli jsme i zpívali. Dělali jsme folk-punk o třech akordech, amatérismus prvního stupně,“ vzpomíná.
Skupinu The Kryštof založil s Nikosem Kulurisem a Nikolajem Arichtevem. Vystupovali v klubech Modrá Svině v Havířově a Parník v Ostravě. „Anglický člen v našem názvu znamenal narážku na jména českých garážových kapel,“ vysvětluje Krajčo. Osazenstvo Kryštofa se měnilo až do současného složení. Byl to Krajčo, kdo kapelu dotlačil k vydání desky. „Věřil jsem, že to dokážeme, ale všichni naši nahrávku odmítli. Pak se ozval Vladimír Kočandrle z Monitoru a řekl, že nás vydá na svém novém labelu Escape.“ Cesta ke hvězdám byla volná.
Členové kapely nedají na Richarda dopustit. „Měli jsme štěstí, bez něj bychom to nikam nedotáhli,“ říká basák Nikolaj. Teď se skupina možná prosadí v zahraničí. Po koncertu Roxette, kde hrál Kryštof jako předkapela, přišel agent vydavatelské společnosti EMI z Londýna. Nabídl, že písničku Cosmoshop vydá v Anglii. Pokud ji ovšem přeloží. O Kryštofovi ještě nejspíš uslyšíme.
 Skupina Kryštof. Co jim zahrajeme? Radí se kluci před vystoupením. |
 Skupina Kryšfot. Na turné se skupina vydává ve staré obytné avii. |
 Horní řada zleva doprava: Evžen Hofmann - elektrická kytara, Nikos Petros Kuluris - saxofon, Nikolaj Atanasov Arichtev - baskytara, Nikos Grigoriadis - trubka, Evžen Kyjonka - pozoun. Dole: Richard Krajčo - kytara, zpěv, Jakub Dominik - bicí. |
 Skupina Kryštof. |
 Protest na Českém slavíkovi zvýšil Krajčovi popularitu. Nápad s páskou vymyslel známý producent a kytarista Jan Muchow. |
