Zatímco před rokem programovou nabídku pentlila taková jména jako Placebo za rock, Khaled za world music nebo Medeski Martin & Wood za jazz, tedy samé globální superhvězdy, tak silné jméno na plakátě letošního ročníku nestálo ani jedno.
Přesto mezi Střeleckým ostrovem, Žofínem, Dětským ostrovem a Janáčkovým nábřežím v sobotu proudily davy lidí s kelímkovými pivy v rukou a zmatení jazyků připomínalo Babylon. Pořadatelé letos všechny náklady pokryli ze sponzorských příspěvků a grantů, tudíž nevybírali ani symbolické vstupné.
Absence velkých hvězd samozřejmě neznamenala, že by z reproduktorů byla ke slyšení podprůměrná hudba. Každá scéna měla svoje přesvědčivé hlavní hvězdy: na rockové dav k varu přivedli francouzští „skáčkaři“ Skarface, scénu world music obohatil (pravda, trochu „zvolna“ se rozjíždějící) Socalled Orchestra.
Jazz & bluesové pódium ovládli svou bezprostřední přímočarostí veteráni The Ford Blues Band a velmi slušný počet teenagerů v kšiltovkách na hiphopový Dětský ostrov přivedli populární PSH. Noční dojezd v Mánesu pak patřil hlavně projektu Nemo.
Na sobotní odpoledne a večer centrum Prahy skutečně ožilo. Přesně tak, jak si to pořadatelé předsevzali. Pravidelnému návštěvníkovi festivalu se sice nemohlo po minulých nabitějších ročnících nezastesknout, nakonec ale stejně podlehl skvělé atmosféře a pochopil, že dobrá zábava se nutně nemusí krýt s platinovými deskami ověnčenými jmény na plakátech.
Totéž se ostatně týkalo už čtvrtečního Svátku hudby, který organizítoři United Islands Of Prague pořádali spolu s Francouzským institutem ve zhruba dvaceti pražských klubech, taktéž otevřených i zájemcům bez jediné koruny v kapse.
Příležitost si zahrát dostaly desítky známých i značně obskurních sdružení, z nichž mnohá by za normálních okolností tolik nadšených posluchačů neshromáždila pod svým pódiem ani ve snu. Svátek hudby tak naplnil své poslání a konec konců i samotný název.
