Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když člověk důsledky ponechá na Prozřetelnosti

  0:23aktualizováno  0:23
- Šedá eminence, román Aldouse Huxleyho z roku 1941, zůstal poněkud ve stínu jeho temné utopie Báječný nový svět. Ta v českém překladu vyšla pod názvem Konec civilizace, což sice nevystihovalo autorovu ironii, ale v roce 1970 tu nebudilo problematické asociace. Ačkoliv je Báječný nový svět utopickým románem a Šedá eminence textem na pomezí historické literatury faktu a eseje, mají obě díla přinejmenším dva společné body: experimentování s lidskou myslí a ideologii autoritářství.

Utopie jako žánr je mimo jiné také únikem před nevyhnutelností lidské smrti a je snahou umístit lidské štěstí do budoucího času.
Mystika činí totéž, ale utopickou krajinu nachází v hlubinách lidské mysli. Duchovno a utopie však mají příliš velkou velkou sílu na to, aby se nestaly předmětem zvláštního politického křížení. A v osobě Otce Josefa, o níž Šedá eminence pojednává, se spojuje mystik s politikem.
Začátek dráhy Otce Josefa, pozdější pravé ruky kardinála Richelieu a jednoho z nejvlivnějších politiků své doby, patřil pouze náboženským záležitostem. Už jako mladý kapucínský mnich se stal úspěšným kazatelem a podílel se na některých reformách klášterů. Právě tato činnost ho však přivedla ke stykům se šlechtickými kruhy a nakonec k setkání s mladým biskupem z Luconu, pozdějším kardinálem. Otec Josef byl vtažen do politiky jako mnoho jiných duchovních té doby. Rozdíl byl pouze v tom, že Josef nebyl typ abbého, který tráví čas pouze v salonních nebo dvorských intrikách. Spojil věci zdánlivě nespojitelné: praktickou politiku se všemi jejími úskoky i nevalnými důsledky a asketický mnišský život. Právě tyto kontrasty zřejmě Huxleyho upoutaly. Mnich v roztrhaném oděvu, který chodí po celé Evropě často bosý a pěšky, je zároveň spolupracovníkem mocného církevního knížete.
Muž, jenž rozjímá o utrpení Kristově a dokáže nad ním prolévat slzy, věnuje značnou část své energie prodlužování ničivé války, protože to prospívá Francii a dynastii.
Huxley pátrá po motivech jednání Otce Josefa a vidí je v duchovních kořenech, ze kterých mnich vycházel. Josef přijal z vlastní vůle nevědomost o důsledcích svého počínání a ztotožnil se s představou Prozřetelnosti řídící dějiny. Jak známo, když dojde v argumentaci na Prozřetelnost, může se už dít cokoli. Huxley tak vlastně, aniž to výslovně říká, tvoří ve svém románě jakýsi protipól k výroku Dostojevského, že není-li Bůh, je všechno dovoleno.
Na Otci Josefovi autor ukáže, že všechno je dovoleno i tehdy, když Bůh je. Stačí jenom získané ctnosti - věrnost a sebeobětování - dát občas do služeb jiného pána, v tomto případě krále a Francie, případné námitky svědomí pak ukonejšit spletitými úvahami o boží vůli, načež je zkáza dovršena. Proto lze polemizovat s větou z doslovu Odilona Štampacha, že Otec Josef, ač služebník dobových zájmů, se nenechal díky svému duchovnímu životu uzavřít do dobových mezí. Ve skutečnosti se spíše zdá, že politické bažiny 17. století mnicha pohltily zcela. Huxley psal Šedou eminenci v roce 1941, tedy v době, která vlastně byla vrcholem katastrof 19. a 20. století. U jejich počátku však stojí - byť jde o zjednodušení pád dynastie a vzestup Pruska, tedy důsledky počínání jistého mnicha a jednoho kardinála.
Motivy autorova zájmu o spojení mystiky a politiky byly nepochybně i osobní. Když bylo Huxleymu šestnáct a studoval na prestižním Etonu, málem oslepl. Problémy se zrakem mu pak zůstaly po celý život. Viděl aspoň natolik, aby mohl pokračovat ve studiu, ale už ne tolik, aby mohl narukovat do první světové války. Také se nemohl plně věnovat vědecké činnosti, po které toužil. Jeho knihy nesou zjevnou stopu nenaplněné vědecké vášně, protože často přecházejí v jakýsi esej. K Huxleymu patří motiv jakéhosi společenského vizionářství, proto bývá srovnáván s Orwellem. Svůj Báječný nový svět napsal v roce 1931, tedy ještě před nástupem Hitlera k moci a před stalinskými čistkami konce 30. let. Huxleymu se někdy vyčítá, že jeho postavy nemají dostatečnou hloubku. V tomto případě měl štěstí, protože kvalitní předlohu mu poskytla sama historie. Ta ostatně připravila anglickému vizionáři ještě jeden žertík. Zemřel 22. listopadu 1963, přesně v den, kdy byl zavražděn prezident Kennedy.

Aldous Huxley: Šedá eminence. Přeložil Zdeněk Urbánek. Avatar, Praha 1998, 297 stran, náklad a cena neuvedeny.

Autor:


Témata: Avatar, Kardinál

Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

Japonci znovu účtují s křesťanstvím. Samuraj vychází poprvé v češtině

Z filmu Mlčení (Adam Driver)

Po osmatřiceti letech od vydání originálu přichází český překlad románu Samuraj. Napsal jej Šúsaku Endó.

RECENZE: Příběh zmrtvýchvstání prostitutky Krása je stigma věští událost

Indonéský spisovatel Eka Kurniawan

Zní to trochu jako klišé - Krása je stigma. Indonéský spisovatel Eka Kurniawan však za tato tři slova ukryl vyprávění,...

RECENZE: Škatulka literatury pro mladé Černooké uškodila

Spisovatelka Anna Musilová

Zabijákem úspěchu bývají přehnané ambice, říká se. V případě začínající české autorky Anny Musilové, které vyšel román...

Najdete na iDNES.cz