Když Cikáni jdou do nebe

Cikáni jdou do nebe je muzikál o emocích a citech, které hoří všespalujícím plamenem a jichž jsme v dnešní době sotva schopni. Vířivý sled hudby a zpěvu, svázaný jednoduchou dějovou nití, připomíná hippie romanci Hair - Vlasy. Na české muzikálové scéně je ojedinělým projektem.

Muzikál umožňuje nadsázku. Pomocí stylizovaného příběhu o vražedné lásce mezi zlodějem koní Lujko Zobarem a hrdou krasavicí Radou lze přijmout i fakt, že bílí herci si hrají na cikány. I když, upřímně řečeno, romští herci by byli více na místě.

Naštěstí celek, neboť většina písní je sborových, působí jako spontánní rej, vyšperkovaný skvělou choreografií a režií Radka Balaše. Spontánní tanec v kruhu střídají promyšlené figury, třeba když se dívky obtáčejí kolem Zobara a snaží se ho lapit do šátků.

Také další scéna má nádherný erotický přesah. To když se dívka a Zobar houpají na laně, připojeni k sobě a odpoutáni od ostatního světa. Tím je řečeno vše. Jenom stará cikánská vypravěčka Izergil by v podání Hany Gregorové nemusela tolik mudrovat na téma osud a zatěžovat příběh kládami frází.

Muzikál plný emocí

Ale i tak muzikál připomíná sopečné pole emocí, plné práskání bičů a citových výbuchů. Poměr mezi mluvenými scénami a zpěvem je skvěle vyvážený a představení se přirozeně valí k dramatickému konci.

Jako zloděj koní a svůdce žen zosobňuje Lujko Zobar muže, který nerespektuje běžné lidské zákony. Svoboda je pro něho absolutní, radši zemře, než by se vzdal byť jen části své volnosti ve prospěch velké lásky.

Energií nabušená role Zobara však pružného Daniela Bambase zažene občas do křeče a přehnaných gest. Jeho protějšek Vanda Konečná se sžila s figurou svůdné, kypré a zároveň panovačné Rady lépe.

Napětí mezi hlavními hrdiny odlehčuje postava šizuňka Buči. Filip Čapka si s ní poradil výtečně a barvitě. Jeho Buča je obyčejný zlodějíček, nemotora a vtipný kecal, který touží postoupit o třídu výš. Ukrást opravdového koně, symbol svobody.

Jeden bačou, druhý Rumcajsem

Stanislav Zindulka, otec Zobara a Petr Pospíchal, otec Rady, se s rolemi stařešinů potýkají. Jeden připomíná více baču a druhý Rumcajse. Živější jsou oba vojáci Schwob (Martin Kubačák) a poručík Antal Siládi, kteří se snaží cikány zkrotit. Adrian Jastraban důvěryhodně přetavil Siládiho komickou nemotornost v závěrečnou vražednou zlobu.

Servisní článek čtěte ZDE

Všechny postavy, výrazné i méně přesvědčivé, se nechávají unášet proudem ohnivé cikánské hudby. Ta přináší pocity melancholie, spalujícího smutku i radosti v písních, které divadlo vydalo i na desce.

Původní romská hudba upravená pro památný ruský film Jevgenijem Dogou, doplněná a korigovaná pro potřeby českého nastudování Idou Kelarovou a Petrem Maláskem, prosákla celým představením. Udala mu tah, směr, zahladila nerovnosti a některé klopotnosti sólového zpívání. Přispěla k tomu, že muzikál Cikáni jdou do nebe je jedna velká radost.

Cikáni jdou do nebe J. Doga, E. Lotjanu, J. Janda
režie a choreografie	Radek Balaš
hudební nastudování	Ida Kelarová Petr Malásek
hrají	Vanda Konečná Daniel Bambas Hana Gregorová Jitka Čvančarová Athina Langoska Stanislav Zindulka Filip Čapka Tomáš Petřík a další
scéna	Josef Ciller
kostýmy	Jana Zbořilová
Cikáni jdou do nebe - premiéra
divadlo	15. dubna 2004

Představitelé hlavních rolí muzikálu Cikáni jdou do nebe, student DAMU Daniel Bambas alias zloděj koní Lujko Zobar a muzikálová herečka Vanda Konečná neboli vášnivá Rada, vzešli z konkurzů.