Když 3 autoři píšou spolu o lásce a sexu

Když spisovatelé píšou kolektivní román na pokračování, může se snadno stát, že ze snažení vzejde spíš nesourodý slepenec, než zajímavý experiment.

Minulý týden vyšla knižní podoba společného díla Haliny Pawlowské, Ivy Hercíkové a Michala Viewegha Tři v háji, které původně vycházelo na stránkách časopisu Šťastný Jim.

V případě novinky trojice autorů se nabízí srovnání s dalšími podobnými projekty: třeba proslulou parodií komiksových klišé Roger Krowiak - jejímž základem jsou příběhy, na kterých se vystřídalo 13 slovenských autorů. Ještě rozmáchlejší počin si dovolili Irové: pro irskou pobočku Amnesty International napsalo patnáct současných spisovatelů knihu Yeats je mrtev!

Vznikla ztřeštěná detektivka plná nezáměrných vražd, místy trochu upomínající Tarantinovy filmy. Oba tituly více či méně těží z detektivní zápletky, která udržuje napětí.

Ústřední téma románu Tři v háji, totiž láska a sex, se může jevit ošidné - hrozí, že se příběh rozpadne do kapitol, které nedrží nic při sobě. Na druhou stranu, méně zúčastněných autorů znamená více tvůrčího prostoru, možnosti ovlivňovat konečnou podobu knihy, což autoři zúročili.

Každý má svou postavu, kterou proplétá s hrdinou dalšího autora. Nakonec téma humoru a milostných zmatků je všem zúčastněným blízké.

Halina Pawlowská proslula příhodami žen s věčnými problémy, včetně pohrdlivých potomků a nechápavého okolí, Iva Hercíková rozvíjí další ze svých ženských postav, které přes vnější sebevědomí neví kudy kam,  Michal Viewegh si opět pohrál s žánrem ženského románu, navíc se možná vyprávěním rozloženým do různých hlasů nechal inspirovat ke svému poslednímu dílu Vybíjená.

Výsledkem je bláznivý román o třech čtyřicátnících, kteří se  snaží změnit stereotypní životy: ostýchavý recepční Albert (Viewegh) opustí svou vášnivou ženu Kristýnu (Pawlowská), ta zase rozšíří svou stáj milenců, a osamělá manažerka Olga (Hercíková) se vrhá do milostných dobrodružství o něco odvážněji, než dříve.

Milostné avantýry však končí zpravidla trapností, v horším případě hospitalizací či na policejní stanici.

V úhrnu se dá na dílo dívat dvojmo: kriticky jako na zbytečný poklesek autorů, kteří mají na víc, nebo smířlivě a spravedlivěji, jako na vpravdě letní  čtení, které nemá smysl poměřovat kritérii ambiciozních próz - to zřejmě  ani nebylo záměrem.

Knize nelze upřít čtivost, humor a rychlý děj, naopak místy mohou vadit banální metafory o smyslu života, poněkud jednoduchý slovník a bezduché dialogy.

Pawlowská sází hlavně na situační komičnost a občasné bonmoty, což Viewegh včas obrátí do ironické roviny, zatímco Iva Hercíková přidává psychologický rozměr vztahu dospělé dcery s autoritativní matkou.

Společnými silami se autoři vyhnuli hlavnímu úskalí pokračovacích románů, totiž poslepovaným historkám bez uceleného příběhu a výrazných charakterů.

Zbývá zodpovědět, proč vlastně společné romány vznikají. Irové psali pro charitu, Slováci z nápadu kulturního redaktora. V doslovu objasňuje Hercíková, že po návratu ze Spojených států potřebovala bič pevného termínu a přizvala Pawlowskou, Viewegh doplnil mužský tón.

A také zde zřejmě hrál roli i komerční ohled, sdružení tří prodejně velmi úspěšných autorů. Ale ať už to bylo jakkoli, mohlo to s odkazem k názvu dopadnout hůř.

Spisovatelé Michal Viewegh a Halina Pawlowská podepisují knihu Tři v háji na slavnostním křtu, který se konal 22.7.2004.