Karel Lupoměský (vlevo) a Jan Milič u soudu kvůli ukradenému filmu Bathory

Karel Lupoměský (vlevo) a Jan Milič u soudu kvůli ukradenému filmu Bathory - Praha (17. září 2007) | foto: ČTK

Kdo ukradl Jakubiskův film? Duo si přehazuje vinu

  • 6
Obvodní soud pro Prahu 1 začal projednávat případ produkčního Jana Miliče a Karla Lupoměského. Obžaloba je viní z vydírání producentky Deany Jakubiskové-Horváthové kvůli filmu Bathory.

Lupoměský odmítl vypovídat a odkázal na svou dřívější výpověď, podle které vše vymyslel Milič a on sám prý s vydíráním neměl nic společného. Milič naopak se zněním obžaloby souhlasil, za iniciátora vydírání ale označil Lupoměského.

Oba muži se podle obžaloby zmocnili kopie připravovaného historického thrilleru režiséra Juraje Jakubiska Bathory a začátkem března letošního roku se ji pokusili prodat časopisu Paparazzi. Novináři ale o koupi filmu neměli zájem.

Milič s Lupoměským se tedy prý obrátili přímo na Jakubiskovou-Horváthovou s tím, že jí kopii a další filmový materiál na čtyřech nosičích DVD prodají zpět za půl milionu korun. Později požadovanou částku snížili na 450 tisíc korun. Jakubisková-Horváthová ale vše oznámila policii.

"Pokud by DVD dostaly do rukou bulváry, byla by to diskreditace producenta. Vypadala bych jako neprofesionální a nezodpovědný člověk, který si takové věci neumí ohlídat," řekla před soudem Jakubisková-Horváthová. "Je to noční můra všech producentů," uvedla výkonná ředitelka společnosti Jakubisko Film Markéta Zahradníková.

Zloději s počítačem jsou k nezastavení
Jak se dvojice k disku s filmem dostala? "Od recepční vím, že Lupoměský opakovaně navštívil naši střižnu, i když tam neměl co dělat," řekla u soudu Jakubisková-Horváthová. Lupoměský tak měl zneužít toho, že těsně předtím v té samé střižně pracoval na filmu Bestiář, u kterého byl zaměstnán jako zástupce vedoucího výroby.

"Stačilo asi jen říci, ať ho tam pustí, že si něco zapomněl. To je jediný moment, kdy se někdo mohl k diskům s filmem dostat," říká Jakubisková-Horváthová. Mužům teď hrozí až tři roky vězení.

Zatímco Jan Milič se přiznal, Lupoměský odmítl před soudem vypovídat. Nic neřekl ani novinářům. "Vaše otázky jsem slyšel, odpovědi si napište sami," řekl při odchodu ze síně pražského obvodního soudu. Soudce Karel Kudláček včera vyslechl svědky, rozsudek ale zatím nevynesl. Jakubiskův film přitom není zdaleka jediným dílem, které se stalo obětí počítačových zlodějů.

O tom, že je neoprávněné kopírování filmů masovým jevem, odborníci dobře vědí. Podle nich tomu ale lze jen velmi těžko zabránit. Jen Česku jsou podle odhadů do šíření nelegálních kopií zapojeny desetitisíce pirátů.

Tady máš svůj film, píší mu
"Řetězové šíření po internetu je nezastavitelné a jednotlivé případy se složitě dokumentují a dokazují. A bude to čím dál horší," krčí rameny šéf oddělení informační kriminality, policista Karel Kuchařík.

Za nejhorší považuje takzvané výměnné sítě. "To se propojí třeba pět milionů počítačů po celém světě lidé si vzájemně stahují filmy z pevných disků. Vystopovat konkrétní pachatele je opravdu těžká věc, kterou zpomaluje zdlouhavá mezinárodní právní pomoc," říká kriminalista.

Své o nelegálním šíření filmů ví úspěšný filmař Ondřej Trojan. "Všechny," odpovídá lakonicky na otázku, které filmy z jeho produkce se staly hitem na černém trhu. Jeho jméno je podepsáno pod produkcí tak úspěšných snímků, jako je Horem pádem, Musíme si pomáhat nebo Pelíšky. "Vždycky dostanu mail s odkazem, kde se můžu na svůj film podívat," říká s tím, že takovou informaci obratem předává protipirátské unii.

Je však stále optimistou. "Myslím, že lidi si kvůli skandálům z poslední doby začínají uvědomovat, že existuje něco jako autorské právo. Také práce policie se v tomto ohledu zlepšila," říká Trojan.

To producentka Jakubisková-Horváthová situaci tak růžově nevidí. "Mezi filmaři chybí v boji proti zlodějům soudržnost. Už kvůli pudu sebezáchovy by si měli uvědomit, že to samé co mně se může stát zítra jim," říká producentka.

Režisér Jan Hřebejk má za to, že kvůli lavinovitému šíření kopií po internetu se bude muset zásadně změnit systém distribuce filmů. "Možná tím, že nabídneme film na internetu ke stažení legálně za poplatek. Nechceme, aby nám zůstaly oči pro pláč," řekl MF DNES.

Z případů v poslední době se opravdu zdá, že sledování filmů na internetu se stalo národním sportem, a to bez ohledu na to, zda je zhlédnutí zadarmo, či za poplatek. "Jedna část lidí to dělá pro peníze a druhá trpí jánošíkovským syndromem. Mají radost, když lidem zpřístupní film zadarmo," říká kriminalista Kuchařík.

, ,