Kdo se bojí (vaginálních monologů) Eve Enslerové?

  • 8
Knížka americké dramatičky Eve Enslerové má naprosto nepřehlédnutelný název: z anglického originálu The Vagina Monologues je do češtiny přímočaře přeložen jako Vagina monology. Předně je třeba říci, že nejde o divadelní hru v klasickém slova smyslu, ačkoli intenzivní společenská kritičnost textu (ne už tak jeho v podstatě prozaická forma) přímo odkazuje k historicky známým přijetím, respektive nepřijetím některých „skandálních“ dramatických kusů.

Autorka však jako by pouze uspořádala výpovědi žen vztahující se k orgánu, který zakládá pohlavní identitu ženy, a zpracovala je do podoby kolektivní kasuistiky. Ta se dotýká složitého problému s vnímáním ženského přirození jako něčeho negativního, něčeho, co do lidského světa, snad kromě sféry pornografie, nepatří. Vypravěčka, jíž je sama autorka, provází ženskými osudy, které poznamenalo právě utrpení související s veřejným odsuzováním pochvy.

Čtení je to bolestné. Způsobem, jenž připomíná naléhavé sdělení, prostupujeme příběhy žen, které se kvůli vagině celý život nenáviděly, žen, které na své tělo nikdy ani nepohlédly, žen, které nepoznaly orgasmus, a žen, které byly znásilňovány, sexuálně týrány či mučeny obřízkou, abychom nakonec složili poctu ženě, jež právě prochází psychofyzickou zátěží porodu.

Vagina monology
Eve Enslerová

Předmluva Gloria Steinemová Přeložila Eva Macků
Pragma, Praha 2002
192 stran
náklad a cena neuvedeny
prodává se za 148 korun
I konzervativně založené povahy musí z charakteru Monologů poznat, že tu běží o zoufalé výkřiky proti bezpráví páchanému na ženách, jakož i o pokus přispět k zastavení takového bezohledného ponižování.

Kniha však nemá jen efekt osvětový, třebaže ten převládá. V monolozích lze také pozorovat po mém soudu literárně dobře artikulovanou, vypravěčskou, narativní opravdovost textu, a dokonce - což lze rovněž hodnotit kladně - „odezírat“ i případnou autenticitu takového textu na jevišti (v dodatku se uvádí, že hra by měla mít v září premiéru v Česku).

A nelze nakonec nezmínit to, že Eve Enslerová stylizací svého psaní, kde je reálnost faktů proložena metaforičností vyprávění, ukazuje vaginu jako antropologicky zvláštní fenomén. Vagina je vnitřkem, jakýmsi centrem ženského těla i celého lidského rodu, a současně i svým vnějškem, tělem ženy i veškerým vesmírem, v němž je žena reflektována. Vzhledem k tomu se domnívám, že Vagina monology reprezentují dramatický text, kterého se sexistická společnost musí nutně obávat.

Eve Enslerová: Vagina monology. Obal knihy.