Je to však Cage, jenž všechny staví do latě - odvázaný jako malý kluk, nabitý šílenou energií, plný euforie sportovního fanouška a nezávazných vtípků. Člověk by ho poslal k šípku, nebýt zároveň k pomilování i k politování. Ostatně spornou kariéru Cageova hrdiny ironicky vymezí jedna z postav: "Nejseš agent 007." A to rozhodně není. Nicméně v roli živočišného outsidera je Cage ve svém živlu - nikoli v ušlechtilé nebeské póze z Města andělů.
Ještě počátek zápasu, nápaditě "sledovaný" bez zobrazení ringu, jen s ozvuky tupých ran, i vřava a šílená panika, jež vypuknou po atentátnických výstřelech určených ministrovi, slibují výtečné cítění pravidel žánru. Pak ovšem začne jiný film - pěšák Cage se ujímá vyšetřování a divák tiše doufá: Nekažte to, prosím, jenom žádné prohnilé spiknutí nejvyšších míst. Bohužel, tohle vyčichlé schéma neodvrátí ani modlitby a nitky vedoucí k pravdě (už zase zakázce na tajné zbrojní systémy!) jsou stejně překomplikované jako fádní. Pak nevyhnutelně dojde na cituplné dívčí výlevy typu "Nemůžu žít s pocitem, že mám na rukou krev nevinných vojáků" i protiargumenty pamětníka ze Zálivu - "Nevíš, jaké to je, být vojákem". I hurikán, jenž sbíral síly k pořádnému finále, zůstal nevyužit; jen tu pohne rekvizitou.
Takže co vlastně zbylo z režisérské bravury jménem Brian de Palma? Pár filmařských fajnovostí, například děj ilustrovaný zpětně z pohledu konkrétních svědků, zajímavý motiv krátkozraké hrdinky, s nímž si kameraman vyhraje víc než sama nevýrazná herečka, anebo putování "skrytých hledáčků" nad hotelovými pokoji. Naopak i tvůrce méně váženého jména si mohl odpustit "druhý konec" - dokládající, že prohlédnuvší polda se sice dostane pro dobrotu na žebrotu, leč s děvou po boku.
Ještě počátek zápasu, nápaditě "sledovaný" bez zobrazení ringu, jen s ozvuky tupých ran, i vřava a šílená panika, jež vypuknou po atentátnických výstřelech určených ministrovi, slibují výtečné cítění pravidel žánru. Pak ovšem začne jiný film - pěšák Cage se ujímá vyšetřování a divák tiše doufá: Nekažte to, prosím, jenom žádné prohnilé spiknutí nejvyšších míst. Bohužel, tohle vyčichlé schéma neodvrátí ani modlitby a nitky vedoucí k pravdě (už zase zakázce na tajné zbrojní systémy!) jsou stejně překomplikované jako fádní. Pak nevyhnutelně dojde na cituplné dívčí výlevy typu "Nemůžu žít s pocitem, že mám na rukou krev nevinných vojáků" i protiargumenty pamětníka ze Zálivu - "Nevíš, jaké to je, být vojákem". I hurikán, jenž sbíral síly k pořádnému finále, zůstal nevyužit; jen tu pohne rekvizitou.
Takže co vlastně zbylo z režisérské bravury jménem Brian de Palma? Pár filmařských fajnovostí, například děj ilustrovaný zpětně z pohledu konkrétních svědků, zajímavý motiv krátkozraké hrdinky, s nímž si kameraman vyhraje víc než sama nevýrazná herečka, anebo putování "skrytých hledáčků" nad hotelovými pokoji. Naopak i tvůrce méně váženého jména si mohl odpustit "druhý konec" - dokládající, že prohlédnuvší polda se sice dostane pro dobrotu na žebrotu, leč s děvou po boku.
|
Hadí oči - Snake Eyes (USA 1998) | |
| režie | Brian De Palma (Mission: Impossible, Carrie, Neúplatní) |
| scénář | David Koepp (Jurský park I, II, Mission: Impossible) |
| hudba | Ryuichi Sakamoto |
| hrají | Nicolas Cage, Gary Sinise, John Heard, Carla Gugino, Stan Shaw, Kevin Dunn, Michael Rispoli, Joel Fabiani, Lusi Guzman, David A. Higgins |
| distribuce v zahraničí | Paramount Pictures |
| distribuce v ČR | Falcon |
| spec. efekty | Industrial Light and Magic |
| homepage | www.snakeeyesmovie.com |
|
Premiéra: 19. listopadu 1998 | |
