Kdepak anděl - čmuchal sluší Cageovi líp

-

Takové tempo, jakým začíná americký thriller Hadí oči, by si dala líbit leckterá rocková kapela. Odtikává posledních pár minut před boxerským zápasem roku, před stadionem chrlí reportérka nejčerstvější novinyk do  televizní kamery, jíž už cloumá procitající hurikán - a v labyrintu chodeb mezi ringem, kasínem a hotelem pobíhá rtuťovitý polda alias Nicolas Cage. Drobátko omšelý, drobátko zkorumpovaný, vyřídí rychle mobilem manželku i milenku, uzavře sázky, "zabaví" známému zlodějíčkovi peníze pro vlastní potřebu a ještě si padne do náruče s dávným kamarádem (zajímavě odměřený Gary Sinise), jenž se dostavil coby důležitě se tvářící osobní strážce důležitého ministra. Je to ale Cage, který staví všechny do latě, odvázaný jak malý kluk, nabitý šílenou energií, plný euforie sportovního fanouška a nezávazných vtípků; člověk by ho poslal k šípku, nebýt zároveň k pomilování i k politování. Spornou kariéru Cageovu hrdiny totiž ironicky vymezí jedna z postav "Nejseš agent 007". To není; ale v roli živočišného outsidera je Cage ve svém živlu - nikoli v ušlechtilé nebeské póze z Města andělů.
Ještě počátek zápasu, nápaditě "sledovaný" bez zobrazení ringu, jen s ozvuky tupých ran, i vřava a šílená panika, jež vypuknou po atenátnikých výstřelech určených ministrovi, slibují výtečné cítění pravidel žánru. Pak ale začne jiný film; pěšák Cage se ujímá vyšetřování a divák tiše doufá: nekažte to, prosím, jenom ne žádné prohnilé spiknutí nejvyšších míst. Bohužel, tohle vyčichlé schéma neodvrátí ani modlitby; navíc nitky vedoucí k pravdě (uža zase zakázace na tajné zbrojní systémy) jsou stejně překomplikované jako fádní. Dojde pak nevyhnutelně na cituplné dívčí výlevy typu "nemůžu žít s pocitem, že mám na rukou krev nevinných vojáků" i protiargumenty pamětníka ze Zálivu "nevíš, jaké to je, být vojákem". A hurikán, jenž sbíral síly k pořádnému finále, zůstal nevyužit - jen tu pohne rekvizitou.
Takže: co zbylo z režisérské bravury jménem Brian de Palma? Pár filmařských "fajnovostí", například děj ilustrovaný zpětně z pohledu konkrétních svědků, zajímavý motiv hrdinky velice krátkozraké, s nímž si kameraman vyhraje víc než sama nevýrazná herečka, anebo putování "skrytách hledáčků" nad hotelovými pokoji. Ovšem i tvůrce méně váženého jména si mohl odpustit "druhý konec" dokládající, že prohlídnuvší polda se sice dostane pro dobrotu na žebrotu, leč s děvou po boku.

Hadí oči - Snake Eyes (USA 1998) - 99 minut

režie Brian De Palma (Mission: Impossible, Carrie, Neúplatní)
scénář David Koepp (Jurský park I, II, Mission: Impossible)
hudba Ryuichi Sakamoto
hrají Nicolas Cage, Gary Sinise, John Heard, Carla Gugino, Stan Shaw, Kevin Dunn, Michael Rispoli, Joel Fabiani, Lusi Guzman, David A. Higgins
distribuce v zahraničí Paramount Pictures
distribuce v ČR Falcon
spec. efekty Industrial Light and Magic
homepage www.snakeeyesmovie.com

Premiéra: 19. listopadu 1998