Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde začíná a končí Kafka? Jednu verzi nabízí diskutovaný text Janoucha

  14:13aktualizováno  14:13
Aféra s falešnou mladou vietnamskou autorkou zčeřila české literární vody. Podaří se to i kontroverzním Hovorům s Kafkou, které česky vyšly poprvé až teď?

Na snímku vzniklém kolem roku 1910 je Franz Kafka před domem, který v Praze obýval. | foto: ČTK

Devětapadesát let od prvního, německého vydání se na českém trhu objevila slavná, citovaná i opovrhovaná kniha Gustava Janoucha Hovory s Kafkou. Patří k nejpopulárnějším textům o Kafkovi, i když není tak úplně zřejmé, kolik skutečného Kafky v nich je. Asi míň než víc, možná je to spíš román než svědectví. Jedno však Hovorům nelze upřít: podmaní.

Vizitka

Gustav Janouch se narodil v Mariboru slovinské matce a českému otci. Od tří let žil v Praze. Jako první přeložil do češtiny Deník Anny Frankové, je rovněž autorem příruček pro jazzové nástroje a vydal životopis Jaroslava Haška.

"Ale jistě že jsem se těch rvaček účastnil! I když jsem neměl žádné bojové zkušenosti a v podstatě jsem se bál, cpal jsem se vždycky do té největší vřavy, abych své spolužáky přesvědčil, že nejsem zhýčkaný maminčin mazánek, jak mi říkali. A pak: nechtěl jsem tam stát jako neduživý židovský kluk. Jenže jsem je nepřesvědčil, protože jsem obvykle dostal výprask. Po takových výpravách jsem velice často přicházel domů uplakaný, špinavý, s utrhanými knoflíky na kazajce a roztrženým límcem u košile."

Tak Kafka Janouchovi líčil dětské šarvátky. Ve skutečnosti asi pouliční rváč nebyl. A nebyl asi ani anarchista, jak Janouch sugeruje o něco později. Nepřesnosti, nesrovnalosti a nepravděpodobnosti se v Hovorech zjevně vyskytují.

Jeden z prvních kritiků, Eduard Goldstücker, Hovory označil radikálně za podvrh a postavil se i proti Janouchově účasti na legendární kafkovské konferenci v Liblicích roku 1963. Před pěti lety pak vydal badatel Josef Čermák knihu nazvanou Franz Kafka – Výmysly a mystifikace, jejíž podstatná část patří právě Janouchovým Hovorům.

Šťastný nešťastník

Nikdo však nevyvrátí to nejpodstatnější: Franz Kafka (1883–1924) a Gustav Janouch (1903–1968) se znali. Janouch, tehdy sedmnáctiletý osmnáctiletý básník, muzikant a výtvarník, byl synem Kafkova kolegy z Úrazové pojišťovny dělnické a zřejmě někdy kolem roku 1919 začal za spisovatelem docházet do kanceláře. V zápalu a drzosti mládí se na uvážlivého Kafku trochu "pověsil", svěřoval mu své trápení s rodiči, psaním i životem, občas se halasně smál, občas srdceryvně plakal.

Franz Kafka byl podle jeho slov prvním člověkem, který bral jeho duševní život vážně a mluvil s ním jako s dospělým, posiloval jeho sebevědomí. Kafku nicméně Janouchovy návštěvy také vyrušovaly, odváděly od práce.

Franz Kafka

Jaký byl Franz Kafka? Gustav Janouch nabízí svůj pohled.

V dopisech Mileně Jesenské uvádí "ach, byl tu básník, snad dvě hodiny", na jiném místě pak "a ne a ne odejít, a je tak plný života, že na mne všecko vysype, a vidí, jak se třesu netrpělivostí, ruka nad tímto dopisem se třese, hlavu už mám na prsou, a on neodchází, ten dobrý, živý, šťastný nešťastník, mimořádný, ale mne právě teď nesnesitelně obtěžující chlapec".

Ten obtěžující citlivý chlapec, který hltal jednu knihu za druhou a zápasil o vlastní existenci, měl zvláštní osud. Na jedné straně to byl výborný jazzman a barový pianista, který okouzlil i Josefa Škvoreckého, na straně druhé se stal členem pronacistické organizace Vlajka, agentem tajné policie a velitelem revoluční gardy Rudá pěst, obviněn byl z podvodů, násilností i krádeží. A to má Janouchova válečná i poválečná biografie – navzdory záslužnému úsilí Josefa Čermáka i autorky závěrečné studie Veroniky Tuckerové – stále svá bílá (nebo spíš černá?) místa.

Uvěřil i Max Brod

Česká podoba Hovorů se opírá o druhou (a více kritizovanou) verzi, vydanou v roce 1968, kdy Janouch zemřel. Oproti té první z roku 1951 je nejen podstatně rozsáhlejší, ale také opatřená detailnějším autorovým úvodem. Janouch v něm píše o záhadné ztrátě části rukopisu a jeho ještě záhadnějším vynoření, o prvotní nedůvěře v Maxe Broda a pozdějším pochopení jeho neviny, o tom, proč nemůže číst Kafkovy romány, které by mu zalehly pocitový obraz doktora Kafky, a celé je to trochu přepjaté a dramatizované. Osudový tón se line i Hovory, v nichž téměř žádná věta není vyřčena jen tak, ledabyle, obyčejně, skromně.

Kafka mluví jako kniha, pregnantně, koncentrovaně, často jsou jeho výroky podobenstvím, metaforou. Pel zajímavosti se nevyhne ani loučení, po podání ruky následuje moudro: "Práce je osvobozením touhy od snu, který člověka často jen oslepuje a k smrti mu pochlebuje."

Gustav Janouch - Hovory s KafkouViděno s dlouhým odstupem jsou to hovory s božským, takřka nadlidským Kafkou. A i když Janouch často zmiňuje jeho smích či úsměvy, Kafkův jemný, pronikavý smysl pro humor, přítomný v jeho povídkách i korespondenci, z této knihy vystupuje jen zřídka. Těžko si také představit, že by Kafka ve svém úřadu tak často dával podobné "audience" a nerušeně konverzoval o soukromých tématech, když zároveň těžce a úporně hledal čas na vlastní psaní. V tomto smyslu jsou Hovory obratnou Janouchovou inscenací, ať už záměrnou či nevědomou.

Ostatně Kafkův přítel Max Brod či jeho poslední družka Dora Dymantová knize uvěřili, Dora v ní poznávala i Kafkova gesta. Ale jak objektivní je člověk čtvrt století po smrti drahé osoby? A co je ještě podivnější, ani protiargumenty, rozpory a pochybnosti nezbavují Hovory s Kafkou jejich podezřelé krásy.

Četba přináší potěšení, představuje určitou intelektuální výzvu. Jistě za to může ustavičné chvění mezi vzpomínkou a smyšlenkou, podvodem a vyznáním, slabostí a obdivem, dokonalostí i fušeřinou. A výsledek je jasný: ať do hry na pravdu vstupujeme jakkoli, vítězí Janouch.

Gustav Janouch - Hovory s Kafkou
Překlad Eva Kolářová, poznámky Marek Nekula, doslov Veronika Tuckerová. Torst, 320 stran, cena
358 korun
Hodnocení MF DNES: 70 %




Nejčtenější

Zemřel herec Jaroslav Šmíd, hrdina komedie Doktor od jezera hrochů

Jaroslav Šmíd ve filmu Doktor od jezera hrochů (2010)

Ve věku 47 let zemřel herec Jaroslav Šmíd, známý z titulní role komedie Zdeňka Trošky Doktor od jezera hrochů. Zprávu...

Zemřel písničkář Wabi Daněk, autor legendární Rosy na kolejích

Písničkář Wabi Daněk

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 70 let zemřel Wabi Daněk, folkový písničkář, autor a původní interpret neoficiální...



Zemřel Malcolm Young, kytarista a zakladatel legendární kapely AC/DC

Kytarista AC/DC Malcolm Young

Australský hardrockový kytarista Malcolm Young zemřel. Bylo mu 64 let. Oznámila to jeho rodina, která také připomněla,...

Nemístnému návrhu jsem se vysmála, řekla Ewa Farna Za scénou

Zpěvačka Ewa Farna v kulturním magazínu Za scénou.

Ať si ženy uvědomí svou hodnotu. Já se nabídce vysmála, řekla zpěvačka Ewa Farna v pořadu Za scénou.

První díl dokumentu Já, Kajínek zlomil rekord. Měl 1,3 milionu diváků

Trailer k dokumentu Já, Kajínek

Kontroverzní jméno omilostněného vězně Jiřího Kajínka zlomilo divácký rekord. První díl dokumentární série Já, Kajínek...

Další z rubriky

Je to trochu drzost, řekl Macek Za scénou o rozhodnutí napsat Saturnina

Za Scénou - Miroslav Macek

„Je to svým způsobem trochu drzost,“ řekl Miroslav Macek v pořadu Za scénou o rozhodnutí napsat pokračování legendární...

RECENZE: Tři minuty do soudného dne je šokující příběh agenta FBI

Autor knihy Tři minuty do soudného dne Joe Navarro

Kdyby si Sověti zamanuli, mohli na sklonku osmdesátých let minulého století zničit Ameriku a vlastně celý západní svět,...

V Česku chyběly komiksy pro dívky i dospívající. Situace se zlepšuje

Jan Novák & Jaromír 99: Zátopek (ukázka z připravovaného komiksu)

Nejen Batman nebo Superman, ale také Emil Zátopek, Kafkův Josef K. či brzy bratři Mašínové jsou hrdiny komiksové...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.