Kde pijí múzy
Není zatím úplně jasné, jakými cestami se knižní řada s názvem Kde pijí múzy čili Za kumštem po lokálech bude ubírat. Můžeme jen předpokládat, že se asi neobejde bez kaváren typu Slavie, Unionky, Louvru či Arka, respektive pivnic U Dvou slunců nebo U Černého vola. Jisté je v tuto chvíli jen jedno: edice začíná svazkem vyprávějícím o historii i slavných hostech staroměstské pivnice U Zlatého tygra.
Člověk nemusí být bůhvíjaký literární specialista, aby mu při vyslovení názvu této klasické pražské hospody v Husově (dříve Dominikánské) ulici nezaznělo ozvěnou jméno spisovatele Bohumila Hrabala.
A leckomu z pamětníků také asi vytane v mysli obrázek amerického prezidenta Billa Clintona a jeho hostitele Václava Havla, jak králi českých pábitelů naslouchají. „Stalo se tak 11. ledna roku 1994, a než si šel Clinton zahrát do Reduty na saxofon, dal si tu tři piva i vyhlášený tygrovský řízek v bramboráku,“ píše Berný na příslušném místě bohatě ilustrované knihy.
A bezděky tak popisuje nejen jednu z hvězdných hodin jedné pražské pivnice, ale i této země. To, že budou nejmocnější muži planety u piva uctivě naslouchat spisovatelům a poté si odskočí zajamovat s jazzovou kapelou, se už stěží v našich malých dějinách bude opakovat.
Ovšem hospoda U Zlatého tygra není jen Bohumil Hrabal. Už ve dvacátých letech 19. století zde založil podnik poněkud odlišného typu kavárník Šoch. Intelektuálnímu životu, diskusím, četbě či šťouchání bi- liáru se sem chodili oddávat Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Karel Sabina či František Palacký.
Lokál se základní orientací na pivo z kavárny vznikl v roce 1864, právě od tohoto roku, kdy zde majitel Antonín Felber začal čepovat plzeňské, začíná hostinec U Zlatého tygra počítat svou historii. Historii plnou velkých jmen české kultury či sportu, která sem zašla ráda na pivo, ale i městských figurek. Takových, které nejslavnější zdejší štamgast tak rád zachycoval ve svých příbězích.
