Za růst návštěvnosti zřejmě může pokračující expanze muzikálových produkcí a také jednoduchý fakt, že pozvolna přibývá stagionových scén, jež jsou ochotny vyplnit Divadelnímu ústavu jeho dotazníky. Tyto scény bez stálého souboru, jejichž repertoár tvoří hostující inscenace, Divadelní ústav soustavně sleduje jen od předloňského roku.
Zázrak v Ostravě
"Za pokles návštěvnosti v roce 1999 může zřejmě skutečnost, že se přestal hrát trhák Dracula, který plnil obří Kongresové centrum v Praze. Po nástupu Monte Crista, hraného tamtéž, se však čísla zase začala zvedat," domnívá se vedoucí dokumentačního oddělení Divadelního ústavu Zuzana Jindrová.
Loňský nárůst v absolutních číslech činí dvě stě tisíc diváků. Nejde o závratné číslo, avšak nejedna divadelní scéna tvrdí, že zvýšený zájem o představení skutečně pociťuje. "Naše divadlo bývá vyprodané hned v první dny předprodeje, o premiéry je obrovský zájem - na ty máme třeba i deset tisíc objednávek dopředu," chlubí se Uljana Bráchová z obchodního oddělení brněnského Národního divadla.
Na nedostatek diváků si nestěžují ani v Ostravě. "Dlouhodobý trend, že do divadla chodí čím dál víc lidí, pozoruji zhruba poslední tři roky. V Ostravě je to zázrak," říká Jan Hapala z Národního divadla moravskoslezského. Podle Hapaly však návštěvnost v těchto týdnech citelně poklesla - po teroristických útocích na USA: "Jsem zvědav, jak se tahle událost projeví na celkových statistikách."
"Ten nárůst není prudký, nicméně je trvalý a stoupá. Některá představení máme vyprodaná i více než tři měsíce dopředu," pochvaluje si Naděžda Slachová ze Slováckého divadla v Uherském Hradišti, které přitom leží mimo tradiční divadelní centra.
Kocovina ve zlaté kapličce
S poklesem zájmu se naopak potýká Národní divadlo v Praze. "Od roku 1999 pozoruji tendenci spíš sestupnou, je i méně předplatitelů. V minulé sezoně navíc u nás bylo hrozně moc změn v programech a diváci vstupenky vraceli. Když vám polovina lidí vstupné vrátí, tak se to v konečných číslech citelně projeví," nejeví nadšení ředitel obchodního oddělení ND Václav Beránek.
Nejhorší návštěvnost v Národním divadle má činohra, ačkoliv právě činohra je v Česku nejoblíbenějším žánrem vůbec - zamířilo na ni přes padesát procent všech zaznamenaných diváků. Na muzikály přitom v celkových číslech přišlo zhruba osm procent návštěvníků. Činohra však vede i co do počtu uváděných titulů.
Výsledky statistického průzkumu z let 1995-2000 odpovídají převažujícímu mínění divadelních teoretiků; ti tvrdí, že v polistopadové éře zdejší zájem o divadlo zatím vrcholil v druhé polovině devadesátých let. Zcela na vrcholu byl v roce 1996, kdy na představení přišlo více než šest milionů lidí. Zcela přesných údajů se však statistici zřejmě nikdy nedopídí: soukromá divadla někdy na dotazníky Divadelního ústavu nereagují, případně nevyplňují všechny údaje. "Někdy je složité i získat jejich adresu," poznamenává Zuzana Jindrová z Divadelního ústavu.
Umění s perspektivou
Jednoznačně dobrou zprávou je fakt, že divadel neubývá: i když některá scéna zanikne, co do počtu ji nahradí nová. V Praze se navíc očekává dostavba velkého muzikálového Divadla U Hybernů. "Předpokládám, že s tímhle novým stánkem s velkou kapacitou se číslo návštěvnosti dále zvýší," říká Zuzana Jindrová, ale dodává: "Aby tyhle předpoklady vyšly, musí se ještě splnit řada dalších podmínek: divadlo musí diváky přitahovat atraktivním programem, musí být příznivá společenská i ekonomická situace či stále musí existovat silná divácká potřeba."
Pro ředitele Divadelnío ústava Ondřeje Černého je pozitivním signálem stabilní číslo z procentuálního vývoje návštěvnosti: v republice se pohybuje okolo osmdesáti procent. "To považuji za důkaz zdravého rozvoje českého divadla," uvádí Černý.
Naprostý divácký sešup, který v České republice nastal v letech 1991 a 1992, kdy divadla zela prázdnotou, tuzemské scény v nejbližší budoucnosti téměř určitě nečeká. Oslovená divadla se totiž také shodují na perspektivně vyhlížející skutečnosti, kterou statistika Divadelního ústavu nezkoumala: divadlo jako umělecký druh čím dál víc přitahuje mladé lidi, a to zdaleka nejen v rámci klubů mladého diváka.
Budova Moravského divadla na Horním náměstí v Olomouci |