Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Katrina Irmu na kolena nesrazila

  15:46aktualizováno  15:46
Loňský hurikán Katrina vyplenil New Orleans včetně domu tamní "Soul Queen" Irmy Thomas. Jen pár týdnů poté v nedalekém studiu natočila své nové výtečné album After The Rain.

Irma Thomas | foto: archiv

Předcházející sloupek Na okraj najdete ZDE

ALBUM TÝDNE
Irma ThomasIrma Thomas je ročník 1941, z čehož vyplývá, že v tom nejsprávnějším věku stihla rozkvět soulu a rhythm´n´blues šedesátých let. Sice nikdy nedosáhla takového komerčního úspěchu jako Aretha Franklin, ve svém neworleánském působišti (je ovšem rodačkou z Los Angeles) ale je a vždycky byla zpěvačkou číslo jedna.

Krátce po hurikánu Katrina šly krajem zvěsti, že Irma Thomas patří mezi pohřešované. Naštěstí byly nepodložené, zpěvačka v té době koncertovala v bezpečí v texaském Austinu, a tak mohlo vzniknout album, které patří v její diskografii posledních, řekněme, dvaceti let rozhodně k nejlepším.

Charakter alba After The Rain (Rounder/Classic) je trošku podobný dva roky staré comebackové nahrávce Irminy o rok starší kolegyně Mavis Staples Have A Little Faith. Vtip je v tom, že obě zpěvačky se prezentují ve zklidněnějším výrazu a ve "zvukovém prostředí", v němž mají značnou váhu akustické nástroje. Některé písně tak lze skutečně nazvat poněkud za vlasy přitaženým termínem "akustické rhythm´n´blues".

Kromě písní, vystavěných a la šedesátá léta na After The Rain znějí i skladby, ponořené mnohem hlouběji do minulosti, třeba tradicionály Make Me A Pallet On Your Floor a Another Man Done Gone či píseň potulného kazatele a klasika venkovského blues dvacátých let Blind Willieho Johnsona Soul Of A Man. Krásnou tečkou je Shelter In The Rain z dílny Stevieho Wondera, zazpívaná jen s klavírem.

Skvělý sound alba má bezpochyby na svědomí producent Scott Billington, který do studia pozval skutečný muzikantský výkvět, např. fenomenálního slidekytaristu Sonnyho Landretha, pianistu a varhaníka Davida Torkanowského, bubeníka Stantona Moorea či slavného bluesového kytaristu Coreyho Harrise. Ve spolupráci s nimi natočila Irma Thomas album, které je důkazem, že černá hudba žije i navzdory módám a přírodním živlům.

JEŠTĚ VYŠLO
Eric LindellSpojuje něco Irmu Thomas s bezmála o třicet let mladším kytaristou a zpěvákem Erikem Lindellem? Minimálně to, že je také rodem Kaliforňan a také mu učaroval New Orleans s jeho typickým hudebním potenciálem. Lindellovo album Change In The Weather (Alligator/Classic) by mohlo sloužit jako ukázka eklektické hudby, která se v Louisianě hraje dnes. Je v ní pochopitelně bluesová prapodstata, je však kořeněna rockem, funkem a klidně i reggae - zábrany se nestaví. A i když má Lindell ještě kus cesty k dosažení osobitosti před sebou, našlápnuto má pěkně.

Pressburger Klezmer BandZe zcela jiného soudku je album bratislavského Pressburger Klezmer Bandu, nazvané Mit Libe.../S láskou... (Hevhetia). Jak z názvu vyplývá, kapela se orientuje na židovskou hudbu, ve které se během historie slily nejrůznější etnické podněty v souvislosti s přesuny židovského národa po světě. Pressburger Klezmer Band však ke své hudbě nepřistupuje s přehnanou pietou, byť jediným opravdovým úkrokem (navíc nikterak radikálním) je bonusový remix Joške, zpracovaný známým slovenským elektronikem Slavem Solovicem. To nejdůležitější, typický kontrast veselosti a smutku, je příznačné pro celé zdařilé album.

REEDICE TÝDNE
Miles DavisKatalog klasické jazzové firmy Prestige koupil Concord, label Universalu, díky čemuž se mu dostala do rukou spousta úžasných nadčasových nahrávek. Jednou z nich je i Relaxin´ With The Miles Davis Quintet, původně z roku 1956. Titul je součástí sady čtyř alb (spolu s Cookin´, Workin´ a Steamin´), která klasický Davisův kvintet nahrál prakticky v jednom zátahu, aby splnil smluvní podmínky s Prestige před odchodem k Columbii.

Zremasterované Relaxin´ je dokonalým příkladem, čím byl Davisův kvintet (s Johnem Coltranem u tenorsaxofonu) výjimečný: neuvěřitelná procítěnost, propojenost, jakési citelné vzájemné chvění, originalita hry každého muzikanta a nadhled nad hráčskou technikou činí z alba takřka absolutní posluchačský zážitek i plných padesát let po jeho nahrání.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Plíhal
Karel Plíhal ruší koncerty, vrátily se mu zdravotní problémy

Po pauze dlouhé rok a půl měl folkový zpěvák Karel Plíhal začít opět vystupovat, například 25. října v pražském Divadlu Gong nebo 1. listopadu ve Valašském...  celý článek

Radek Škarohlíd z kapely Hentai Corporation
AUDIO: Poslechněte si novou desku od provokatérů Hentai Corporation

Kapela Hentai Corporation vydává své druhé studiové album nazvané Intracellular Pets. V pátek k němu vyrazí na turné a slavnostně jej pokřtí 27. října v...  celý článek

Z dokumentu Ewa Farna 10: Neznámá známá
VIDEO: Farna míří na plátna kin, fanoušky pustí i do svého soukromí

Poslední dva roky strávila zpěvačka Ewa Farna s kamerou v zádech. Kromě natáčení singlů či porotcování v polském Idolu se připravovala na největší koncert ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.