Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Žítkovské bohyně jsou výborné, ale místy příliš akademické

  8:27aktualizováno  8:27
Po úspěchu, jaký zaznamenala před třemi lety Kateřina Tučková se svou románovou prvotinou Vyhnání Gerty Schnirch, se netrpělivě čekalo na její další knihu. Ve chvíli, kdy spisovatelka oznámila, že bude o bohyních, které žily v Bílých Karpatech, očekávání ještě vzrostlo.

Spisovatelka Kateřina Tučková za Žítkovsé bohyně sbírá jednu cenu za druhou. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Jak uchopí téma, které je na pomezí etnografie a magie, alternativní medicíny a historie, výsostně ženské téma o schopnostech pomáhat lidem, léčit je, ale i uřknout a proklít? Kniha už je na pultech. A vůbec není špatná.

Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně (přebal knihy)

Tučková svými Žítkovskými bohyněmi potvrdila, že nominace a ocenění, které získala díky svému prvnímu románu, dostala právem. Navíc - málokdo u nás se věnuje beletrii, které předchází několikaletý a podrobný výzkum a na jejíž faktickou správnost a historickou pravdivost se lze spolehnout.

Dora Idesová je neteř jedné z Žítkovských bohyň zvané Surmena. Život na Kopanicích nad Starým Hrozenkovem je však tvrdý jako zdejší lidé. Muži i ženy pijí pálenku, polovina z nich je negramotná, žijí bez ohledu na okolní civilizaci i lidově demokratické zřízení. Poradili si za honů na čarodějnice, za nacistů i teď. Bohyně to neměly jednoduché nikdy. Kromě režimů, které je bez výjimky pronásledovaly, musely reagovat i na nenávist a zášť lidí, kterým jejich zaříkávání nepomohlo nebo kteří jim záviděli tu trochu věhlasu, co měly.

Knižní tipy

Kromě Tučkové vám iDNES.cz doporučuje Nicka Hornbyho, Františka Nepila i Star Wars.

Dora však "nebohuje" - Surmena jí svoje umění nestihla předat. Jako etnografka se o bohyně zajímá jinak. Mapuje jejich historii i současnost a odkrývá tak i vlastní kořeny. A mezi archivními složkami a vzpomínkami sousedek skládá příběh Surmeny i ostatních bohyň.

Je to poutavé čtení. Kopanice jsou fascinující kraj, kde vždycky vládly spíš přírodní živly, tradice a síly krajiny než střídající se vlády a režimy. Lidská nenávist však bují i tady.

Autorka je věrná svému preciznímu historickému přístupu. Může to být výhoda, stejně tak však na některé čtenáře může působit příliš akademicky. Místy je citací z archivů příliš, zastavují příběh, ruší jeho spád. Jako by Tučková chtěla dostat do knihy úplně všechno, co o bohyních zjistila - i na úkor čtivosti. Dává přednost citaci dokumentů místo tvoření povah jednotlivých bohyň, ty jsou někdy jako přes kopírák.

Knihu Žítkovské bohyně si můžete objednat online na knihy.idnes.cz

Uzavřená ve vlastním světě

Její Dora je jednou z nejuzavřenějších hrdinek současné literatury. Jako by k sobě čtenáře vůbec nechtěla pustit, jako by bojovala s touhou po jeho sympatiích, uzavřená do vlastního světa výzkumů, bez života, bez radosti. Tučková modeluje spíš události než hrdinky. Příliš mnoho zdrojů a objektivních pravd může kazit plynulost vyprávění. Některé místní obyvatelky navíc promlouvají češtinou až příliš spisovnou. Poslouchat směs slovenštiny a kopaničářštiny je přitom úchvatné, byť místy nesrozumitelné. V zaříkáváních jsou nejautentičtější, když si sednou na zápraží a začnou s Dorou rozmlouvat, autenticita se vytrácí. Což je ovšem pochopitelný ústupek čtenářově pohodlí.

Spisovatelka Kateřina Tučková má tvůrčí periodu asi tři roky. Takže na další...

Spisovatelka Kateřina Tučková

I přes tyhle výhrady jsou však Žítkovské bohyně nejenom výborným čtením, ale i pobídkou k cestě do Karpat. Zavírat knihu s touhou vydat se do Hrozenkova, to není málo. Tady žily, tady chodily, tady o svatojakubské noci nahé sbíraly byliny, tady zaříkávaly. V každém ze zdejších stavení od Lopeníku po Žítkovou žijí bílí hadi, i kdyby těm povídačkám člověk stokrát nechtěl uvěřit.

Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně
Host, 452 stran, cena 329 korun
Hodnocení MF DNES. 80 %




Nejčtenější

Vyslýchali mě jako fašistku, říká autorka scénáře o střetu s muslimy

Z filmu Pírko

Za scénář filmu Jako v ráji dostala Lucia Klein Svoboda jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Má už i...

Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži World Press Photo

FOTKA ROKU: Ronaldo Schemidt, Agence France-Presse - Venezuelská krize (3....

Prestižní fotografická soutěž World Press Photo odhalila nominované snímky v letošním ročníku. Soutěží se v tradičních...



Nejde o cenzuru, líčí šéf rady, proč odmítli film o střetu s muslimy

Ceny Filmové nadace převzali (zleva) Radek Bajgar, Lucia Klein Svoboda, Lucie...

Přemysl Martínek z Rady Státního fondu kinematografie, kde Lucia Klein Svoboda neuspěla s žádostí o podporu svého filmu...

RECENZE: Krimi selhává. Inspektor Max od kolotočů pouze připomíná jiné

Ze seriálu Inspektor Max

Zločin v operetce. Tak se po několika dílech jeví koprodukční seriál Inspektor Max, který po slovenské lednové premiéře...

A ještě jedna věc. Columbo, křestním jménem poručík, slaví padesátku

Peter Falk v seriálu Columbo

Seriál sice začal až v roce 1971, nicméně před padesáti lety, 20. února 1968 v pilotní epizodě Vražda na předpis, se...

Další z rubriky

České cesty do sovětské utopie byly vydlážděné nadšením a slepotou

Julius Fučík

Starší generace si kdysi slavné verše vybaví: „Dost slov a rajských tónů/pojď navštívit ten kraj/jen v zemi milionů/je...

RECENZE: Mladá evropská literatura našla svůj hlas. Jmenuje se Édouard Louis

Spisovatel Édouard Louis

Umění je jeden z nejlepších způsobů, jak se vyrovnat s minulostí. Své o tom věděl Hemingway, Kafka a nyní na vlastní...

RECENZE: Štěstí se neschovává na opačné straně planety. Věděla to už Mrázková

Obálka knihy Chlapeček a Dálka

Kdo by neznal spisovatelku a ilustrátorku Daisy Mrázkovou, jež zemřela před dvěma lety? Její autorské knížky jako Můj...

Najdete na iDNES.cz