Návštěvníci mohli neobvyklé úpravy zpěvaččiných písní znát z její loňské desky Premeny. S aranžemi vypomohl Adam Kuruc, který Knechtovou také v Hybernii doprovázel na klavír.
Katarína KnechtováMísto konání: Divadlo Hybernia, Praha 23. února 2017 |
Je potřeba říct, že nešlo zdaleka o plný orchestr, který by hudbu pravděpodobně trochu pohřbil. Standardní kapelu doplnilo cello, housle, místy bendžo. Baskytarista se občas chopil kontrabasu. A hlavně harfa, nástroj na koncertech populární hudby vskutku nevídaný.
Kouzlo harfy se projevilo především v písní Isabel, kde byl základ aranže postavený pouze na ní a zpěvu. Obecně byla nová podoba písní působivá. Občas se však některé nástroje utápěly v celkovém zvuku a tu a tam hudba pohltila i Knechtové zpěv, což by se opravdu stávat nemělo.
Druhý nešvar, kterým koncert trochu trpěl, byla dramaturgie. Totiž, bylo hezké gesto, když Knechtová poskytla prostor svému harfenistovi, aby se předvedl sólově. Zahrál hezky, ale večer se tím poněkud zabrzdil. Tu i onde působilo celé vystoupení trochu rozpačitě, nicméně pokaždé, když se do toho kapela opět opřela, šly všechny pochyby stranou.
Hit Spomal, který zazněl jako přídavek, byl potom hravou etudou pro dva klavíry, kdy Kuruc rozehrával sólové motivy do hry, kterou se Knechtová doprovázela ke zpěvu, což bylo velmi zábavné. Celkově šlo o příjemný komorní večer, jenž by pár drobnostmi šlo vyšperkovat k dokonalosti.
