Ve většině ze svých filmových vystoupení dělal Karel Gott to, co uměl nejlépe, tedy zpíval. Zahájil to snímkem Kdyby tisíc klarinetů, kde se jeho zpěvák jmenoval Benjamin Novák, ke komedii Limonádový Joe jen nazpíval ústřední píseň, zpěvákem byl v Mučednících lásky, trubadúrem ve Slastech Otce vlasti.
Karel Gott (1939 - 2019) |
Jindy prostě představoval sám sebe, třeba ve filmech Parta hic nebo Romance za korunu, z novodobých titulů v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág, v Nestydovi nebo v sitcomu Comeback. Asi nejzábavnější „Gott v roli Gott“ se objevil v televizní komedii Škoda lásky, v níž se zbavoval neodbytné fanynky.
Naopak nejsmutněji dopadl muzikál na motivy Tylova Strakonického dudáka, tedy film Hvězda padá vzhůru, v němž se Gott coby malíř pokojů sice stane popovým idolem, ale pak prohlédne pozlátko kapitalismu.
Vysmívaný škvár zapadl - na rozdíl od snímku Kdyby tisíc klarinetů se čtyřmi miliony dobových diváků.
Samostatnou kapitolu tvoří zpěvákovy pohádkové postavy, v nichž pro filmaře figuroval spíše jako reklamní maskot. Jmenovitě Bůh a Lucifer, které ztvárnil ve snímku Z pekla štěstí 2, nebo vysloužilý král v příběhu Když draka bolí hlava. Naposled měl propůjčit hlas opět králi v animované pohádce Bubeník a princezna.
Jenže k vidění z ní zatím zůstává jen ukázka s Gottovým žertem: „Asi čekáte, že řeknu jako vždy, že jsem to nečekal. Ale tentokrát jsem to opravdu čekal. Kdybych to nečekal, byl bych špatný král.“ Premiéra je v nedohlednu a kolem produkce kolují dohady nasvědčující, že na filmy měl Karel Gott vážně smůlu.
