Jeho navenek absurdní sen vyplnil švýcarsko-německý divadelní spolek Rimini Protokoll. Jejich inscenace Karel Marx: Kapitál, první díl hostovala v pátek v rámci festivalu německy mluvícího divadla v pražské Laterně magice.
Obsahem i formou je to projekt zcela jedinečný. Jde totiž o svým způsobem novou formu dokumentárního divadla.
Na jevišti nevystupují herci, ale reálné postavy, které ve velmi stylizované divadelní formě "pouze" vyprávějí své pohnuté osudy.
Vše je rámováno tématem Marxovy ekonomické teorie. Mluví o ní komunistický historik z bývalé NDR, filmař z Lotyšska, bývalý politický aktivista z bývalé NSR, dnešní mladý komunista.
A jsou s ní konfrontovány i další postavy hry. Je jich celkem osm. Vytvářejí bizarní mozaiku osudů a ve výsledku dávají obraz Kapitálem, ale i kapitálem ovlivněné evropské společnosti.
Časová linka inscenace postupuje od poválečných dob přes léta padesátá, šedesátá, sedmdesátá a pád komunismu k dnešku, obsahuje dokonce i vize blízké budoucnosti.
Aktéři vyprávějí vskutku podivuhodné příběhy. Rusky mluvící lotyšský režisér je jako batole téměř prodán na polském trhu.
Mladý intelektuál podlehne v 60. letech maoismu, odjede do Číny a dnes je podnikatelským poradcem pro čínský trh. Bývalý gambler prohrál několik milionů marek. A tak dále.
Je na divácích, jak si se zpověďmi poradí. Inscenátoři nikoho nesoudí. Snaží se pouze hledat, nacházet, dávat do protikladů a nabízet paradoxy.
Autoři výsledného textu jsou v mnohém ironičtí, ale nikdy urážliví či proklamativní. Respektují každého jedince, byť část z účinkujících se netají radikálními názory a jeden dokonce za hospodářské delikty ještě "sedí". Ten jediný pouze poskytl svůj příběh a hraje jej herec.
Bylo to fascinující představení a jedinečná příležitost být přítomen vzniku zcela nového divadelního žánru – sociálně-společenského dokumentu ve formě divadelní eseje.
