Loni Airfare koncertovali v pražské Sazka Areně, kde připravovali publikum pro nástup hvězd večera, kapely Wanastowi vjecy. Na cenách televize Óčko se opřeli do rocku, pak roztřískali kytary o pódium a odnesli si trofej za objev roku.
S nadhledem Airfare mají výhodu. V jejich čele stojí americký skladatel, zpěvák a kytarista Thomas J. Lichtag. Tento muž má rock’n’roll v krvi, nemusí se ani snažit, navíc jeho zpěv má pobavený nadhled, i když zpívá: "Life is easy, baby."
Lichtag je původem Čech. Jeho rodiče odešli z republiky v roce 1979. Za oceánem se postupně uchytili. "A rádi se potápěli, lovili ryby, otec v tom pokračuje. Nafilmoval také bílého žraloka, aniž byl v ochranné kleci," říká hudebník. Jeho otec Steve Lichtag, rodák ze Znojma, natočil mezinárodně oceněné snímky Hledání křišťálového světa nebo Tanec modrých andělů o nesmyslném zabíjení velryb.
Thomas J. Lichtag je zvyklý na pendlování mezi Amerikou a Evropou. "Píseň Sorry Baby je o tom, jak jsem se najednou probudil tady a ne tam," říká muzikant. Název Airfare, jenž původně znamená letecké poplatky, má navozovat nadlehčení, vzdušnost.
Lichtag si již vyřídil trvalý pobyt v Česku. "Já jsem v Americe maturoval, pak jsem studoval hru na saxofon, ze kterého jsem sám přešel na kytaru. V kapelách chci hrát celý život, dát se dohromady s lidmi, kteří muziku cítí stejně jako já," prohlašuje.
Sestavu Airfare začal formovat před dvěma roky. "Jsme ze všech koutů republiky, každý má nějaký hudební přesah. Hledal jsem specifické hráče, kteří by si také lidsky porozuměli. Vždycky jsem jim podal přehrávač s hudbou a poslouchal, na co a jak reagovali. Nebrali jsme každého. Chceme, aby naše muzika byla jednoduchá, měla tah na branku. Styl kapely neleží v sólech, ale v živém podání. Chtěli bychom dosáhnout velmi osobitý zvuk, a proto je lepší, když začneme jednoduše. Muzika tak lépe sroste," míní Lichtag.
Nemyslí si, že Airfare zůstanou na jednom místě. "Budeme se časem vyvíjet, je nám teprve dvacet. Chceme být dobrou rockovou kapelou, být dokonalí ve zvuku, ale ne sterilní," říká Lichtag.
Airfare se s muzikou i písněmi moc nepářou, což je pro tento druh hudby podstatné. Skladby na albu Hotel Moscow zní, jako by je kapela vychrlila mimochodem, není z nich cítit ukoptěnost ani umělá konstrukce. Přímá muzika, sebraná snad rovnou z ulice.
Airfare ji takhle bezprostředně cítí, a právě pocitový efekt je na jejich hudbě nejcennější. Inspirací je celá řada včetně The Strokes nebo kapelou připomínaného Iggyho Popa, ale Airfare jsou kultivovanější. Britské bolestínství však nepěstují.
Písně jako Last Man Standing mají chytlavě zpěvné refrény, ostatně zpívají všichni tři muži od strun: Lichtag, kytarista Lukáš Chromek i basák Tomáš Vitásek, spoluautor většiny písní.
Na debutové desce mají Airfare jiskřivé momenty, třeba ve skladbě Hard Ride, která kombinuje roc kové riffy a syrovější zvuk se zpěvností. Ani pomalé skladby jako Sweet Lady nepostrádají kouzlo ležérnosti. Žádné stopy po cukrkandlu, je to spíše povzdechnutí "Oh, sweet lady", přichucené takřka tradiční foukací harmonikou a zavřeštěním kytary.
Do českého rocku nepřinášejí Airfare novoty, spíše pocity radosti z rytmu, kouzlo jednoduchosti a samozřejmosti. Vdechli svěžest do rockových klišé.
