Večerní oblek. Všichni dostali už předem na vědomí, že se začne vyžadovat bezpodmínečně. Jedni to vzali na vědomí - ke světovému festivalu zkrátka patří i světová společenská pravidla. Druzí se cítí zrazeni: kam zmizel „jejich“ festival s domáckým spiklenectvím, kdy u dveří stával vždycky nějaký kamarád a přimhouřil oko?
Úvodní party učinila radikální řez. V Grandhotelu Pupp se zdálo nezvykle prázdno, od kuřecích plátků na ananasu k čokoládové pěně se dalo projít za pár minut, ve frontě na půlnoční zmrzlinu dokonce někteří ukáznění domorodci dávali přednost zahraničním hostům.
Zato u vstupu se odehrávala dramata. Nemáš pozvánku? Nemusel ses vůbec obtěžovat. Nemáš společenský úbor? Jdi se převléknout. Džíny čisté nebo špinavé, značkové nebo z tržiště, se sakem nebo bez - nelze, je nám líto.
„Ale vždyť to vždycky šlo,“ rozčilovali se rebelové, pro něž právě pocit, že v kožené bundě postojí na toaletě vedle Roberta Redforda ve smokinku, ztělesňoval ducha karlovarské svobody.
„Letos to nejde. Promiň, kamaráde, tohle je mezinárodní festival,“ slyšeli však bez výjimky. „Jenže my tu celý den dřeme, navíc i na večírku jsme pracovně, máme na to právo,“ zvyšovaly se hlasy. Odpověď se neměnila: „Jistě, právo máte. V obleku.“
Zaklínadlo Black Tie začalo psát novou kapitolu festivalových dějin: konec pospolitého porevolučního undergroundu, začátek mezinárodního standardu.
Podobné vášně vyvolala jinde běžná, pro Karlovy Vary výjimečná bezpečnostní opatření kolem hvězd.
„Ona si snad vážně myslí, že ji tu chceme všichni znásilnit,“ ozývalo se z tisícihlavého davu diváků, kteří kvůli Sharon Stoneové museli do kina oklikou. „To tu nikdy nebylo,“ reptali. Pořadatelé odpovídají jasně: Sharon Stoneová tu také nikdy nebyla.
Buď budou do Varů jezdit jen začínající hvězdičky a legendy v penzi, nebo si dosud uvolněný festival zvykne na pokyny typu: Nikdo nesmí jít před ní, za ní ani vedle ní, koridor pro kamery nepřesáhne pět metrů, fotografovat se bude jen minutu…
Stesk za starými dobrými časy se dá utopit jinde - ve stanech, kde se až do rána baví mládež. Ostatní si zvykají na novodobý výměnný obchod: Kdo bydlí v Puppu? Není tam třeba Honza Hřebejk? Zavoláme mu, jestli by nám nepůjčil černé kalhoty.
