Albu Entrée, jež právě spatřilo světlo světa pod křídly Tamizdatu, předcházel debut Vox, vydaný na labelu Silver Ricket v roce 2006. V kruzích hudebních fajnšmekrů tehdy šlo o jednu z událostí roku. Není náhoda, že s ním Kačkala uspěla i mezi nominovanými v žánrových cenách anděl v kategorii Alternativa.
Jak zpívaly Američanky v ČeskuČtěte recenzi debutového alba Kačkaly Vox |
Od té doby Kačkala proměnila sestavu, své vyjadřovací prostředky však nikoli. I nadále zůstává nekompromisním a capella souborem, který mezi sebe nepustí jiný nástroj než lidský hlas. A to navzdory tomu, že například jedna z členek, "táborská Američanka" Hilary Binder (v Kačkale užívající jména Backdoor Bobbi), je výborná bubenice dobře známá z kapely Sabot.
Jen střídmě využívá Kačkala i v podobných sdruženích celkem běžného principu stavby vokálů po vzoru instrumentálních linek či rytmických vzorců, které by byly podkladem pro základní melodickou linii, zpívající text. V Kačkale v různých, nečastěji těch nejpřirozenějších harmoniích (často dokonce v unisonu) prostě většinou všechny zpěvačky zpívají hlavní part.
Ačkoliv v současné době pětičlenný sbor (na koncertech se ale obvykle podílí nižší počet zpěvaček, pětice je rozeseta prakticky po celém světě) opustil svou vtipnou kovbojskou image a sází spíš na civilnější, byť mírně extravagantní image (k níž samozřejmě patří i pseudonymy Ruby Royale, Lucious Lucille, Black Belt Betty, Pretty Pink Pussy a zmíněná Backdoor Bobbi), hudebně se od hudebních kořenů neodstřihl.
I když zpěvačky vypadají (a duší možná i skutečně jsou) spíš jako punkerky, jejich zpěv vychází z americké a částečně možná i irské lidové hudby. Z country si sice umějí udělat legraci jako v písničce Loser, jedné z menšiny česky zpívaných, ale z jejich hlasů je znát, že jim je v tomto smyslu "klasický" přístup velmi blízký - ať už si to přiznají, nebo ne.
Možná je to dáno i tím, že velký podíl má na písních Kačkaly textové sdělení, které přesahuje osobní až intimní (a takzvaná "ženská") témata tentokrát k vyjádřením se ke společnosti, zvláště pak média, jak se zdá, dámám (jistěže oprávněně) leží v žaludku. A právě v přehledných a dobře (jazykově) srozumitelných vokálních aranžmá obsah písní vyzní nejlépe.
Samozřejmě, členky Kačkaly nejsou profesionální zpěvačky, školené k práci ve sboru - i v tom je samozřejmě jejich kouzlo. I když ne vždy úplně dokonale doladí každý tón, rozhodně se alespoň co do sebevědomého projevu od debutu posunuly slyšitelně dále. Pakliže platí, že zpěv je nejpřirozenějším projevem lidské muzikality, Kačkale bychom měli bystře naslouchat: nabízí těch projevů v nezředěné formě hned pět najednou.
Kačkala: Entrée
vyd. vlastním nákladem/distribuce Tamizdat, čas 39:16
Hodnocení iDNES.cz: 80 %
