Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Masovým vražděním nám prý válka zajistila bezpečí a bohatství

  14:59aktualizováno  14:59
Jak bude vypadat naše budoucnost? A jsou k pokroku potřebné války? I na tyto otázky odpovídají skvělé knihy dvou britských historiků.

Sovětská kulometná jednotka v bitvě u Kurska. | foto: RevizionistCreative Commons

Tohle není čtení na pár večerů. Dva obsáhlé tituly renomovaných britských historiků jsou nabité fakty, postřehy i úvahami a hlavně nutí k neustálému přemýšlení.

K čemu je dobrá válka? 
„Válka jen slzy znamená, jimiž tisíce matek platí,“ cituje v úvodu své knihy archeolog a historik Ian Morris protestsong Edwina Starra z roku 1970, který později zpopularizoval Bruce Springsteen. Morris se na věc podíval jinak, provokativněji.

„Odpověď na otázku položenou v názvu knihy je jak paradoxní, tak děsivá. Válka byla dobrá k tomu, aby zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství, ale udělala to prostřednictvím masového vraždění. Ale protože válka byla k něčemu dobrá, musíme uznat, že všechno toto neštěstí a všechna tato úmrtí nebyla zbytečná,“ píše autor a na čtyřech stovkách stran svůj názor obhajuje.

Aby svou tezi dokázal, shromáždil impozantní množství údajů z vojenské oblasti, archeologie, antropologie i evoluční biologie. Tak jako buňky vytvářejí organismy a ty se vyvinuly do vyšších až myslících bytostí, shromáždili se lidé postupně do kmenů, kmeny do společností a dnes globálního společenství. Za vývoj vděčíme tomu, co autor nazývá produktivní válkou.

K čemu je dobrá válka?

autor:

nakladatel: Argo, Dokořán

překlad: Stanislav Pavlíček

Hodnocení­: 90 %

Člověk byl vždy sobecký a brutální. Nicméně se měnila doba. Před deseti tisíci lety prakticky jednoho z pěti lidí potkala násilná smrt. Jenže slučováním a rozrůstáním se do větších celků byli lidé schopni udržet násilnost na nižší úrovni, takže i ve vražedném 20. století takový skon hrozil maximálně jednomu z padesáti.

Morrisova kniha je brilantně prokomponovaná, vzdor záplavě faktů, statistik a grafů psaná lehce i svižně a působí přesvědčivě, přesto čtenář o tvrzeních pochybuje. Ale spíš citově než věcně, protože s běžnými znalostmi na historikovu argumentaci nestačí. Určitou nervozitu vyvolává představa válek budoucnosti s propojením lidí a strojů.

I když líčení moderních konfliktů s drony a přesným naváděním leteckých úderů naznačuje, že může mít pravdu. A že není zcela od věci citovaný vtip o budoucí podobě letectva: bude se skládat jen z člověka, psa a počítače. Úkolem člověka bude krmit psa a úkolem psa zabránit člověku, aby sahal na počítač.

Pokud ovšem ještě nějaké války budou. Morrisovy závěry se mohou jevit jako z oblasti sci-fi. V příštích padesáti letech se lidé propojí se stroji. Budeme schopni nahrát svou mysl na internet a všichni se staneme součástí jedné obří globální bytosti. Pak už válka nebude nutná. Autor soudí, že proces již začal. Otázka je, jestli bychom po takovém světě opravdu měli toužit.

Poválečná Evropa 
Zajímavým dodatkem k Morrisovi – lze-li téměř tisícistránkový svazek nazvat dodatkem – je kniha profesora historie Tonyho Judta. Také on v ní použil vtip. Dotaz na Rádio Jerevan: Je možné předpovědět budoucnost? Odpověď: Ano, budoucnost známe naprosto přesně, to jen minulost se každou chvíli mění.

Poválečná Evropa

autor:

nakladatel: Prostor

překlad: Dalibor Výborný

Hodnocení­: 90 %

Záleží přirozeně na výkladu. Judtovo vyprávění, jak se po 2. světové válce formovala Evropa, má v porovnání s Morrisem výrazně smířlivější charakter. Jistě, ani vývoj od poloviny 20. století nebyl vždy selankou – zmiňme válku v Jugoslávii či terorismus 70. let v Německu, Itálii, Ulsteru. Přesto v Judtově podání směřují alespoň evropské dějiny k lepšímu a vytvářet větší lidská společenství lze v zásadě i bez krve.

Poválečná Evropa je specifickou encyklopedií. Najdeme v ní vše od politických jednání přes ekonomiku, módu, filmy či hudbu po rozpad komunistického bloku. Od jejího vzniku v roce 2005 (předchozí české vydání vyšlo před deseti lety) se leccos zkomplikovalo, takže předpovídat příští cestu kontinentu je poněkud riskantní. Ale možná i jeho současné problémy vyřeší ona Morrisova globální bytost.




Nejčtenější

Nečekaně zemřela Dolores O'Riordanová, nezaměnitelný hlas Cranberries

Zpěvačka Dolores O'Riordanová na pražském koncertu kapely The Cranberries

Hlavní tvář irské skupiny Cranberries Dolores O'Riordanová náhle zemřela ve věku 46 let. Zpěvačku našli v hotelovém...

PRVNÍ DOJMY: Pat a Mat, Vetchý a Donutil. A konec rudých iluzí

Hrdinové filmu Můj strýček Archimedes

Ač točí v obou zemích, tvrdí, že do rodného Řecka jezdí žít, kdežto do své druhé vlasti, do Česka, spíš pracovat. I...



Se synem nejsem v kontaktu. Marcela z Manželských etud byla hostem Za scénou

Za scénou: Helena Třeštíková a Marcela Haverlandová - celý záznam

Rozvedla se po dvou letech, dceru Ivanu, kterou vychovala sama, zabil vlak a se synem Tomášem z druhého vztahu má...

RECENZE: Stepaři a záplava hostů udělali z oslavy Vondráčkové estrádu

Helena Vondráčková v O2 areně (20. ledna 2018)

Na téměř tříhodinovou cestou do historie své hudební dráhy vzala Helena Vondráčková v sobotu publikum v pražské O2...

Zemřel herec, který byl se Suchým, Horníčkem či Štědrým u zrodu Semaforu

Zdeněk Braunschläger hrál v nejznámějších českých filmech a seriálech.

Když mu na podzim roku 2015 udělili v Třebíči Cenu města, nemohl se již slavnosti zúčastnit ze zdravotních...

Další z rubriky

Strach nemusí mít velké oči. Malým i velkým pomůže Neboj, neboj!

Obálka knihy Neboj, neboj!

Kdo se bojí, nesmí do lesa. Už jsi velký, tak se neboj. Kluci se přece nebojí! Každý z nás si v dětství vyslechl jednu...

RECENZE: Pro malé dveře do snového světa, pro dospělé návrat do dětství

Obal knihy Robinson

Poetická kniha Robinson od mezinárodně uznávaného autora a ilustrátora Petra Síse, nositele prestižní Ceny Hanse...

Od Baťových polobotek po verzatilky. Končí století plné věcí

Z knihy Příběhy věcí

Vůně z dětství, dopis od první lásky, oblíbené tričko nebo lístek na koncert. Jsou to jen věci, dalo by se říct, přesto...

Najdete na iDNES.cz