RECENZE: Masovým vražděním nám prý válka zajistila bezpečí a bohatství

  14:59aktualizováno  14:59
Jak bude vypadat naše budoucnost? A jsou k pokroku potřebné války? I na tyto otázky odpovídají skvělé knihy dvou britských historiků.

Sovětská kulometná jednotka v bitvě u Kurska. | foto: RevizionistCreative Commons

Tohle není čtení na pár večerů. Dva obsáhlé tituly renomovaných britských historiků jsou nabité fakty, postřehy i úvahami a hlavně nutí k neustálému přemýšlení.

K čemu je dobrá válka? 
„Válka jen slzy znamená, jimiž tisíce matek platí,“ cituje v úvodu své knihy archeolog a historik Ian Morris protestsong Edwina Starra z roku 1970, který později zpopularizoval Bruce Springsteen. Morris se na věc podíval jinak, provokativněji.

„Odpověď na otázku položenou v názvu knihy je jak paradoxní, tak děsivá. Válka byla dobrá k tomu, aby zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství, ale udělala to prostřednictvím masového vraždění. Ale protože válka byla k něčemu dobrá, musíme uznat, že všechno toto neštěstí a všechna tato úmrtí nebyla zbytečná,“ píše autor a na čtyřech stovkách stran svůj názor obhajuje.

Aby svou tezi dokázal, shromáždil impozantní množství údajů z vojenské oblasti, archeologie, antropologie i evoluční biologie. Tak jako buňky vytvářejí organismy a ty se vyvinuly do vyšších až myslících bytostí, shromáždili se lidé postupně do kmenů, kmeny do společností a dnes globálního společenství. Za vývoj vděčíme tomu, co autor nazývá produktivní válkou.

K čemu je dobrá válka?

autor:

nakladatel: Argo, Dokořán

překlad: Stanislav Pavlíček

Hodnocení­: 90 %

Člověk byl vždy sobecký a brutální. Nicméně se měnila doba. Před deseti tisíci lety prakticky jednoho z pěti lidí potkala násilná smrt. Jenže slučováním a rozrůstáním se do větších celků byli lidé schopni udržet násilnost na nižší úrovni, takže i ve vražedném 20. století takový skon hrozil maximálně jednomu z padesáti.

Morrisova kniha je brilantně prokomponovaná, vzdor záplavě faktů, statistik a grafů psaná lehce i svižně a působí přesvědčivě, přesto čtenář o tvrzeních pochybuje. Ale spíš citově než věcně, protože s běžnými znalostmi na historikovu argumentaci nestačí. Určitou nervozitu vyvolává představa válek budoucnosti s propojením lidí a strojů.

I když líčení moderních konfliktů s drony a přesným naváděním leteckých úderů naznačuje, že může mít pravdu. A že není zcela od věci citovaný vtip o budoucí podobě letectva: bude se skládat jen z člověka, psa a počítače. Úkolem člověka bude krmit psa a úkolem psa zabránit člověku, aby sahal na počítač.

Pokud ovšem ještě nějaké války budou. Morrisovy závěry se mohou jevit jako z oblasti sci-fi. V příštích padesáti letech se lidé propojí se stroji. Budeme schopni nahrát svou mysl na internet a všichni se staneme součástí jedné obří globální bytosti. Pak už válka nebude nutná. Autor soudí, že proces již začal. Otázka je, jestli bychom po takovém světě opravdu měli toužit.

Poválečná Evropa 
Zajímavým dodatkem k Morrisovi – lze-li téměř tisícistránkový svazek nazvat dodatkem – je kniha profesora historie Tonyho Judta. Také on v ní použil vtip. Dotaz na Rádio Jerevan: Je možné předpovědět budoucnost? Odpověď: Ano, budoucnost známe naprosto přesně, to jen minulost se každou chvíli mění.

Poválečná Evropa

autor:

nakladatel: Prostor

překlad: Dalibor Výborný

Hodnocení­: 90 %

Záleží přirozeně na výkladu. Judtovo vyprávění, jak se po 2. světové válce formovala Evropa, má v porovnání s Morrisem výrazně smířlivější charakter. Jistě, ani vývoj od poloviny 20. století nebyl vždy selankou – zmiňme válku v Jugoslávii či terorismus 70. let v Německu, Itálii, Ulsteru. Přesto v Judtově podání směřují alespoň evropské dějiny k lepšímu a vytvářet větší lidská společenství lze v zásadě i bez krve.

Poválečná Evropa je specifickou encyklopedií. Najdeme v ní vše od politických jednání přes ekonomiku, módu, filmy či hudbu po rozpad komunistického bloku. Od jejího vzniku v roce 2005 (předchozí české vydání vyšlo před deseti lety) se leccos zkomplikovalo, takže předpovídat příští cestu kontinentu je poněkud riskantní. Ale možná i jeho současné problémy vyřeší ona Morrisova globální bytost.


Nejčtenější

RECENZE: Doktor Martin v kině trestá herce, diváky i původní seriál

Miroslav Donutil při natáčení filmu Doktor Martin: Zločin v Beskydech

I Česká televize má právo na omyl. Jenže film Doktor Martin: Záhada v Beskydech, který právě vstoupil do kin, není...

„Cikáni nechodí do práce dřív, než musí.“ Seriál Most! hlásí ostrý tón

Hospodská parta ze seriálu Most!

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se zase jednou zapotí. Hlídá totiž pořady, které by mohly ohrozit mravní...

KOMENTÁŘ: Láme Freddie Mercury rekordy kin? Jen při ztrátě paměti

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

Tak sláva. Pohnutý osud Freddieho Mercuryho ze skupiny Queen a hlavně jejich skvělá muzika přivedly na životopisný film...

ANKETA: Vyberte nejlepší štědrovečerní pohádku za 25 let

Z pohádky Lotrando a Zubejda

Novodobou tradici, podle níž každý Štědrý večer vysílá vlastní či koprodukční premiérovou pohádku, zahájila Česká...

ČT má dva zábavné seriály, Rapla 2, Strážmistra Topinku a Koptův pořad

Druhou řadu seriálu Rapl natáčí v těchto dnech v Karlových Varech Česká...

Česká televize zveřejnila svůj program na první polovinu roku 2019. Takzvané jarní schéma obsáhne dva komediální...

Další z rubriky

Miloval jsem Tolkiena. A píšu i pro potlesk, říká autor knižní Hry o trůny

Spisovatel George R. R. Martin

Ve Spojených státech právě vychází nová kniha George R. R. Martina, autora předlohy kultovního seriálu Hra o trůny....

Jak udělat z trávení kovbojku? Velký bobek to umí s dětmi i rodiči

Autoři knihy Milada Rezková a Lukáš Urbánek

Trávicí soustava asi někdy každému z nás připomínala spíše westernové městečko než přesně fungující biologické ústrojí....

RECENZE: Chmaták makak kápový. Opice od Petra Nikla se po nikom neopičí

Petr Nikl

Všeuměl a kutil Petr Nikl, přední postava zdejšího výtvarného provozu od počátku osmdesátých let po dnešek, vydal v...

Najdete na iDNES.cz