Autor "kolumbovských" příběhů Karel Pacner dnes slaví své sedmdesáté narozeniny. Dlouholetý redaktor a nynější stálý spolupracovník MF DNES je sice vzděláním ekonom, ale celý život se věnoval publicistice.
Zaměřil se na popularizaci vědy, především kosmonautiky a vesmíru. V červenci 1969 přímo z mysu Canaveral a z řídícího střediska v texaském Houstonu sledoval let Apolla 11 k Měsíci. To, co předcházelo prvním krokům člověka na Měsíci, poté popsal ve své knize "... a velký skok pro lidstvo" (1971).
Kosmonauti i špioni
Pacner ve svých knihách zachytil i další významné mezníky kosmonautiky. Například v roce 1976 vyšla kniha Sojuz volá Apollo o první společné sovětsko-americké kosmické misi. Prvnímu letu československého kosmonauta Vladimíra Remka věnoval knihu Devět dnů kosmických (1978).
Kromě kosmických témat lákaly Pacnera i dějiny obecně a historie tajných služeb zvláště. V roce 1994 vydal knihu Atomoví špioni, následovaly mimo jiné tituly Velké špionážní operace nebo Vyzvědačky pod rudou hvězdou.
V historické publikaci Osudové okamžiky Československa rozebral zlomové události našich dějin – například vznik státu v roce 1918, únorový převrat v roce 1948, okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 či zánik federace v roce 1992.
