Jsem takový podvraťák, řekl novinářům John Malkovich

Zatímco na středečním focení u Grandhotelu Pupp americký herec John Malkovich působil nepřístupně, na čtvrteční tiskové konferenci k předání Křišťálového glóbu ukázal novinářům přívětivější tvář. "Dřív, než něco řeknu, snažím se přemýšlet. Je to určitě lepší, než o tom přemýšlet dodatečně," řekl.

Tisková konference toho byla důkazem. Malkovich se uměl vypořádat nejen s jednoduchými dotazy typu "Co jste s přítelkyní dělali v Praze?".

"Co jsem dělal? Byli jsme se projít v zahradách za Senátem, navštívili jsme palác Kinských, pak jsme zašli do mé oblíbené pražské hospůdky. Chcete dál? Viděli jsme se s Milošem Formanem, potom jsme dorazili na party a pak do postele," vyjmenoval herec aktivity svého jednodenního pobytu v Praze, kde nebyl poprvé.

Evidentně víc ho bavily dotazy, nad kterými si mohl zafilozofovat. "Jaké předsudky má Evropa vůči Americe a naopak? Na to vyhrazených třicet minut konference nestačí. Dejte mi tak třicet let," smál se jindy spíše zasmušilý herec a pustil se do podrobného rozboru.

Malkovich
o výchově

"Mám dvě děti. Jednomu je sedmnáct, druhému osmnáct. To je dohromady pětatřicet. A za celých těch pětatřicet let jsem od nich nezachytil ani špetku zájmu o to, co jim vykládám. Nejlepší cesta, jak se naučit něco dělat - a v mém oboru to platí dvojnásob, je jít prostě příkladem. Tak to dělám."

"Evropané mají tendenci vědět o Americe víc než sami Američané. Pravdou ale také je, že hodně toho, co Američané vědí o Evropanech, je nesprávné," zamotal hlavy novinářům umělec, který žil patnáct let ve Francii a má evropské předky.

"Jsem z poloviny Chorvat, ze čtvrtiny Francouz a ze čtvrtiny Skot. Takže jsem vlastně takový podvraťák," zhodnotil svůj původ.

Prozradil také, že přestože už v Evropě nežije, často a rád se do ní vrací. A to i pracovně. "Zrovna nedávno jsem ve Vídni uváděl divadelní představení Pekelná komedie - zpověď sériového vraha, kde hraju Jacka Unterwegera, který se při čekání na rozsudek smrti dal na spisovatelskou dráhu. Za devět dní ho uvidí ještě diváci v Barceloně. Další evropské metropole budou mít šanci zase až za rok," řekl ke svým divadelním aktivitám.

Na festivalu v Karlových Varech se ovšem nepředstaví jako herec, nýbrž jako režisér a producent. V programu si diváci mohou vybrat politický thriller Tanečník seshora z roku 2002, v němž titulní roli ztvárnil Javier Bardem, nebo dokumentární film Which Way Home (režie Rebecca Cammisa) v jeho producentském vedení.

"Na režijní dráhu jsem se nevydal zčista jasna, režírování se věnuji na divadle spoustu let. Rozhodně za tím nehledejte nějakého filmaře, který by byl tak špatný režisér, že bych ho chtěl trumfnout," vysvětlil příčiny přestupu na režisérské křeslo.

Když se ho redaktorka iDNES.cz v souvislosti s večerním setkáním pro veřejnost zeptala, jestli rád předává zkušenosti druhým, nečekaně prozradil něco málo i o svých dětech. "Mám dvě děti. Jednomu je sedmnáct, druhému osmnáct. To je dohromady pětatřicet. A za celých těch pětatřicet let jsem od nich nezachytil ani špetku zájmu o to, co jim vykládám. Nejlepší cesta, jak se naučit něco dělat - a v mém oboru to platí dvojnásob, je jít prostě příkladem. Tak to dělám," popsal své výchovné metody.