RECENZE: Rozpustilý Kaufmann v operetě aneb hvězdný tenor líbá ženy rád

Německý tenorista vydal nové album, na něž nečekaně zařadil evergreeny z operet a filmů předválečné éry. A není na něm vůbec vážný.

Jonas Kaufmann byl hlavní hvězdou Mezinárodního festivalu Český Krumlov. | foto: Václav Pancer, ČTK

Skoro to vypadá jako záměrné gesto vůči konkurenci. Před časem totiž neméně proslulý polský tenorista Piotr Beczala nazpíval album starých hitů, z nichž některé loni zpíval i v Praze.

Teď s něčím hodně podobným přichází na labelu Sony Classical Jonas Kaufmann. Vydává desku You Mean the World to Me. Některé kousky vybral dokonce stejné. Ať to byl úmysl, či náhoda, výsledek je jednoznačný: Beczala je hodně dobrý, ale Kaufmann ještě lepší. Německý představitel tragických romantických hrdinů vyloudil na rtech rafinovaný úsměv lehké múzy. A je to úsměv v mnoha podobách.

Zatímco Beczala zpívá krásně a naplno, ale víceméně v jednom zářivém odstínu, Kaufmann barvy i dynamiku neustále proměňuje. V Lehárově árii Líbal jsem ženy vás tak rád je lehce nonšalantní, v autorském šlágru tenoristy Richarda Taubera Du bist die Welt für mich zase něžně vemlouvavý. V písni z operety Roberta Stolze Liebeskommando pobaví šelmovskými grimasami, když vypráví o tom, co všechno mu dívka dovolila ve snu. Jako rozený bavič zaperlí v duetu z operety Paula Abrahama Květina z Havaje, stojící už na pomezí muzikálu. Rozpustile v něm namlouvá své partnerce, sopranistce Julii Kleiterové, že má ve svém mládeneckém hnízdečku na divanu panenku líbeznou, jako je ona sama.

You Mean the World to Me

85 %

Jonas Kaufmann

Z téměř kabaretního výstupu dokáže Kaufmann, je-li třeba, přepnout zpět do operní plnosti a dodat dramatický efekt árii z operety Velká hříšnice od Eduarda Künnekeho, známého spíše díky Bratránkovi z Batávie, nebo populárnímu duetu z opery Mrtvé město od Ericha Korngolda, jenž se později v Americe proslavil ve filmové hudbě.

Celé album, na němž Kaufmanna doprovází Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin s dirigentem Jochenem Riederem, je jakousi poctou kypícímu divadelnímu životu v meziválečném Berlíně. Vzniklo ve studiu v bývalém sídle východoněmeckého rozhlasu a zvuk nahrávky překvapí plasticitou a bezprostředností. Jistě i proto dýchá dobovou atmosférou.