Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jolie Holland je sice hlavně temná, ale umí i Stouny

  17:29aktualizováno  17:29
Americká písničkářka Jolie Holland stojí kdesi na pomezí mezi "mainstreamem" a "undergroundem". Ještě ne obletovaná celebrita, ale už dávno ne ani šmudla z baru. Kéž by jí to vydrželo co nejdéle - i po novém výborném albu.

Jolie Holland | foto: Profimedia.cz

Pozici Jolie Holland - a svým způsobem i hudbu, se kterou příchází na posledním albu The Living And The Dead - nejlépe vystihuje vydavatelství, u kterého vydala všechnu svou dosavadní produkci: ANTI-. Je to label, pod jehož střechou se sešli například folkový klasik Ramblin´ Jack Elliott, potrhlý génius Tom Waits, soul/gospelová kněžka Mavis Staples, punker Joe Strummer či kořenů dbalý moderní písničkář Joe Henry.

Jolie HollandZatímco předchozí alba téhle Texasanky s kreolskou krví zněla jako poměrně komorní a vlastně poměrně tradiční směs country blues a folku s lehkou příměsí jazzu, na novém albu písničkářka citelně přitvrdila. Ne však ve smyslu nějakých metalizovaných kytar nebo bušení hlava nehlava do bubnů. Spíš než tvrdší je album... řekněme třeba špinavější. A rozhodně výrazově členitější.

Jolie Holland: Mexico City

Jolie HollandVe svých textech se písničkářka většinou obrací k temnějším stránkám lidských životů, od puklých srdcí milenců po prasklé žíly narkomanů, umí ale taky zábavně odlehčit jako v závěrečném popěvku Enjoy Yourself nebo rozhrkané pravověrné countryovce Sweet Loving Man i se stylově skřípavými houslemi.

Your Big Hands je zase nejrockovější položka alba, s vyloženě richardsovským riffem není vlastně ničím víc ani míň než jakousi "nestadionovou" variací na Honky Tonk Women.

Jolie HollandNejsilnější místa alba ovšem jsou ta vážnější. Úvodní Mexico City, při vší přímočarosti zvukově zajímavý a poměrně členitý kerouakovský ohlas; co do vlastního stylu a soundu jednoznačně vévodící Fox In Its Hole; tradicionál Love Henry, za jehož verzi by se nemusel stydět ani Joliin patron Tom Waits; The Future s mezitónovým/meziřádkovým "tušením stínu".

V záplavě produktů renesance písničkářů různého typu, stylu i pohlaví samozřejmě nemá Jolie Holland snadnou pozici. Není ale vůbec pochyb o jejím talentu, není pochyb o jejím vývoji, není pochyb ani o jejím čichu na dobré spolupracovníky (mezi hosty alba nechybí fenomenální kytarista Marc Ribot). A není ani pochyb o tom, že The Living And The Dead je velmi dobré album.

Jolie Holland: The Living And The Dead
vyd. ANTI-/Maximum Underground, čas 40:13
Hodnocení iDNES.cz: 80 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Boris Carloff
VIDEO: Boris Carloff obaluje melancholii vokály a syntezátory

Hudebník a producent Boris Carloff vydává album The Solipsist, o němž tvrdí, že je jeho nejelektroničtější a zároveň nejpísničkovější. Zároveň vypouští klip ke...  celý článek

The Gloaming
Struny podzimu vedou od jazzu přes hip hop až po Shakespeara

Na rok se odmlčel, ale teď se vrací v částečně pozměněné podobě a s řadou novinek. Festival Struny podzimu zahájí v pátek večer v pražském Foru Karlín...  celý článek

Kapela Inekafe
VIDEO: Slovenští Inekafe se v klipu vydávají na neznámou planetu

Skupina Inekafe letos oslavuje 22 let existence. Při té příležitosti vydává kompilaci největších hitů, připravuje se na prosincové česko-slovenské turné a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.