Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

John Scofield hraje Stouny jak od Profesionálů

  11:39aktualizováno  11:39
Fenomenální, i u nás velmi dobře známý americký kytarista John Scofield vydal vynikající nové album This Meets That.

John Scofield | foto: archiv

Hlavními partnery při nahrávání mu byli dva z jeho častých partnerů, basista Steve Swallow a bubeník Bill Stewart. Tentokrát ovšem Scofield využil také služeb čtyřčlenné dechové sekce a do jedné skladby přizval dalšího slavného kytaristu Billa Frisella.

This Meets That je jedním ze stylově nejrozmáchlejších alb, která velmi pracovitý Scofield za poslední léta natočil. Přitom všechny skladby, jichž je na albu většina podepsána samotným kytaristou, nepřeslechnutelně sjednocuje nejen neomylně rozeznatelný Scofieldův rukopis, ale hlavně všeobecné sladění všech zúčastněných.

Scofield si k předělání vybral tři písně, dvě z nich skutečné světové hity, které byly mezi vůbec prvními skladbičkami, jež se naučil, když v jedenácti letech začal koketovat s kytarou.

Lidovku House Of The Rising Sun v o překot swingujícím rytmu si zahrál právě se zmíněným "bratrem ve zbrani" Billem Frisellem. Stoneovskou vypalovačku I Can´t Get No Satisfaction pojednal tak, že by od minuty mohla běžet jako podkres titulků seriálu Profesionálové.

Stará countryovka Behind Closed Doors Kennetha Gista zase vypovídá o tom, že i Scofield je schopen - a hlavně ochoten - zahrát vlastně zcela tradiční melodickou lyrickou baladu bez jakýchkoli úkroků stranou.

Jeho vlastní skladby se pohybují v neméně širokém spektru. Úvodní The Low Road díky aranžmá dechů připomíná soundtracky filmů noir z 50. let, skladba Heck Of A Job je inspirována New Orleansem po hurikánu Katrina a zahrána také ve stylu neworleanského funku, který je Scofieldovi tradičně blízký.

Některé skladby, třeba rozsáhlá a krásně členitá Strangeness In The Night nebo naopak rozpálené a relativně přímočaré Trio Blues, jsou vlastně jakýmisi "novými standardy", vycházejícími z postbopového modelu. Naproti tomu Pretty Out je formálně zcela uvolněný track na pomezí free improvizace.

John Scofield, stejně jako řada dnešních jazzových velmistrů odchovanec geniálního Milese Davise, se v poslední době věnoval rozličným studiovým i živým projektům.

Vydal například album coververzí písní Raye Charlese nebo už druhé společné album s fenomenálním improvizujícím triem Medeski, Martin And Wood, s nimiž i odjel turné. Album This Meets That šíři jeho schopností a množství dobrých nápadů opět potvrzuje.

John Scofield: This Meets That
Emarcy/Universal
Hodnocení iDNES: 80 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

The Gloaming
Struny podzimu vedou od jazzu přes hip hop až po Shakespeara

Na rok se odmlčel, ale teď se vrací v částečně pozměněné podobě a s řadou novinek. Festival Struny podzimu zahájí v pátek večer v pražském Foru Karlín...  celý článek

Ondřej Gregor Brzobohatý, Universum Tour (Forum Karlín, Praha, 18. prosince...
O hudbě se s tátou radím v meditacích a snech, říká Ondřej Brzobohatý

Ondřej Brzobohatý vydává album Universum, na němž posluchači najdou deset autorských písní. Hudebník si k nim napsal i texty a desku sám produkoval. „Mám...  celý článek

Michal Hrůza na Špicberkách
VIDEO: Plodková na toulkách po Špicberkách, Hrůza představuje Polárku

Jeden z nejoblíbenějších autorů české populární hudby a zpěvák Michal Hrůza posílá do světa další singl z alba Sám se sebou nazvaný Polárka. Klip se natáčel na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.