"Byla to fascinující postava, zvídavý člověk, který dělal spoustu věcí. Nejzajímavější na něm jsou paměti, které vzácně dokumentují 18. století," poznamenává Malkovich.
Memoáry Casanova sepsal na zámku v Duchcově, kde trávil poslední roky života. A právě to období hra zpracovává. Autorem a současně režisérem je Martin Sturminger, který už s Malkovichem připravil projekt Pekelná komedie, uvedený na Pražském jaru před dvěma lety.
Malkovich v Duchcově nebyl, ale Sturminger se tam vypravil osobně. "Jel jsem vlakem z Prahy, vystoupil jsem na nádraží, jehož budova pochází ze šedesátých let. A najednou jako bych stál uprostřed ničeho. Nevěděl jsem, kde je vesnice, jestli napravo, nebo nalevo. Stejný pocit musel mít kdysi dávno i Casanova, který přece žil v největších evropských městech. A najednou se ocitl v Duchcově, kde si ani neměl příliš s kým popovídat. Musel se cítit velmi osamělý a jeho jediným spojením se světem bylo sepisování pamětí," uvažuje Sturminger.
Podle něj se pro druhý projekt s Malkovichem nabízela různá témata. "Uvažovali jsme třeba o markýzi de Sade, ale nakonec jsme zvolili Casanovu, i pro jeho vztah k Lorenzu da Pontemu a Mozartovi," vysvětluje. Právě Mozartova hudba v představení zazní, a to v podání zpěváků Sophie Klussmannové a Floriana Boesche a za doprovodu orchestru Wiener Akademie.
Také Malkovich si zazpívá. "Těžko definovat, co vlastně dělám, zda je to zpěv, ale pokud mne nebude bolet v krku, tak zpívat budu," slibuje herec.