Klidný, přemýšlivý, ochotný. Vždy s přesně formulovanou myšlenkou na jazyku. Jinak jsem Jo Nesba při rozhovoru nezažila. Jelikož jsme se však vždy setkávali virtuálně, říkala jsem si, že v reálu to možná bude úplně jinak.
Jenže nebylo. Jeho pondělní návštěva jen potvrdila můj prvotní dojem. Choval se vstřícně, vůči médiím až nadmíru trpělivě a v každé chvíli si zachovával svůj klid. U rozhovorů jedl koláč, popíjel kávu... Jako doma. Přitom do Prahy skoro ani přiletět nemusel, neboť ho trápil silný zánět oka.
Jeden nový dojem jsem si ze setkání v Edison Filmhubu odnesla: i ve svých šedesáti letech si v oku drží onu pověstnou klukovskou jiskru. Poznat to šlo především ve chvíli, kdy hovořil o své vášni pro lezení a těšení se na setkání s Adamem Ondrou.
