Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jirous: Jestli já jsem ještě nějakej rocker

  8:49aktualizováno  8:49
Ivan Martin Jirous, známý také jako Magor, považoval své dílo za uzavřené, přesto vydal novou sbírku Okuje. První náklad se už vyprodal.

Ivan Martin Jirous | foto: Dan MaternaMF DNES

Jirousova sbírka Okuje je povedená, oceňovaná a vlastně i překvapivá, protože před dvěma lety autor tvrdil, že s poezií končí. Trochu za to může i nakladatel Jaroslav Kořán, který chudého básníka nalákal solidním honorářem vyplaceným na dřevo.

Znatelně jste zkrátil sestřih. To je jarní fazona?
Neostříhal jsem se na jaro, ale na zimu. Začaly mi padat vlasy, tak jsem se dal dohola, a až to zhoustne, nechám to zas růst.

Při přebírání Seifertovy ceny jste mluvil o svém díle jako o uzavřeném. Že nové básně nepíšete a psát nebudete. Co vás takzvaně nakoplo?
Měl jsem depresi, dost dlouhou, dvouletou, takže jsem neviděl žádnou naději, že bych ještě někdy psal. A pak mě to přešlo – básně z poslední sbírky vznikly rychle, mezi loňským únorem a říjnem. Měsíc třeba nenapíšu nic a pak tři básničky za týden. Člověk nikdy neví, jak to přijde – psaní se nedá nějak nadirigovat nebo připravit. U psacího stolu jsem nepsal už leta.

popisek Jirous získal Seifertovu cenu
Převzal ocenění i šek

A kde tedy píšete?
Když si musím něco poznamenat, tak na kuchyňským stole. Většinu básní jsem napsal v hospodě, protože doma člověka vysílí plno starostí, jako potřeba umýt nádobí nebo uvařit, trochu uklidit… Pro mě je hospoda přirozené prostředí: indiferentní šum, který je kolem, odcloní rušivé vlivy a můžu se soustředit. Ale to nevydávám za návod, jak se má psát.

Ivan Martin JirousMá česká hospoda něco navíc proti těm zahraničním?
V zahraničí jsem zrovna moc času nepobyl, před velkým Listopadem jsem nebyl nikde, potom párkrát, třeba teď v Lipsku. Objevil jsem tam malou příjemnou hospůdku, kde štamgasti hráli šipky a všichni se navzájem znali. Ale když někam vyjedu, jsem zase rád, že už jsem doma. První kroky míří sem na Oázu, kde si dám pivo.

Sbírku jste nazval Okuje. Jak jste to vlastně myslel – básně odpadající jako šupiny?
Hledejte si tam, co chcete, pro mě to nemá žádný symbolický význam. Je to slovo, které se mi líbí, možná že tam podvědomě něco je, ale nevím co. Jmenuje se to podle jedné básně, kterou jsem napsal už dřív a pak ji vyhrabal v lejstrech. Říkám tomu "archlív", chaos papírů, který se pokouším jednou za čas trochu uspořádat, což se mi obvykle nepodaří.

Proč jsou ty Okuje tak smutné?
To se ptá hodně lidí, ale mně to ani nepřipadá. Třeba jsou takový, jaký je život. Normální.

Je tam hodně smrti, ohlížení se za přáteli, kteří odešli…
Grafik a sazeč Jiří Liška se ptal nakladatele Kořána: Ty tohle rozesíláš jako novoročenku? Jistě, vždyť to jsou dobré básně, říká Kořán. A Liška: Dobré jsou, ale všiml sis o čem?

Co musí mít dobré básně?
Hlavně rytmus. Myšlenka může být básni dokonce i na škodu. Báseň, pokud mám vůbec právo o tom mluvit, má vlastní zákonitosti. Nejpřesněji to řekl francouzský básník Stéphane Mallarmé: básně se nepíší z pocitů, ale ze slov. Každá báseň by měla být jako stavba, kde všechno drží pohromadě.

Ivan Martin JirousV jedné z nich píšete, že budete psát už jen o vzpomínkách: "Co nyní žiju, nestojí za to". Nestojí to za to?
To bych nerad rozváděl. Co jsem napsal, to jsem napsal, a abych to vysvětloval, to bych nemohl psát básně, ale povídky, kdybych to ovšem uměl. Což neumím.

A není to i ošidnou pamětí – že to, co jsme prožili, se nám zdá barvitější než to, co žijeme teď?
Já si toho hlavně čím dál míň pamatuju. Kdysi jsem si na svý paměti zakládal, ale teď zjišťuju, že to není tak valný. Občas mi přátelé, kteří si nevymýšlejí, říkají o příhodách, na které si nevzpomínám. Což také může souviset s alkoholismem. Ale v zásadě mi to vzpomínání dá čím dál větší práci.

Ale "vzpomínky" se zřejmě prodávají docela dobře. První náklad Okují, byť byl relativně malý, se už vyprodal.
Uvědomte si, že u mých knížek nejde ani tak o to, jak jsou kvalitní, ale o moji výtržnickou pověst. Vím, že to lidi kupujou z těhletěch důvodů. Kdybych byl slušnej člověk, nic se neprodá.

Jste pořád nesvůj, když se alespoň jednou za tři neděle neporvete?
Už jsem se nepral, ani nepamatuju. Naposledy jsem dal pěstí někomu tady na Oáze před dvěma měsíci, otravoval v hospodě i na výčepu. Člověk se setká s nějakým blbcem, několikrát ho varuje, a když je to po několikátý, tak mu ji šoupne.

A co vás tak naštve?
Jednou jsem dal dvě rány Slovákovi, kterého jsem původně pozval na pivo, ale pak začal mluvit o prezidentovi Václavovi, jaký měl fešácký kriminál. Tak jsem obešel stůl… Kvůli Václavu Havlovi jsem shodou okolností zbil asi pět lidí. Ale neperu se jen kvůli prezidentovi.

Ivan Martin Jirous řečený MagorNa nedávném veletrhu v Lipsku jste vyprávěl o domovu – jak ho vnímají Američané či Jiří Voskovec. Jak vypadá ten váš?
Těžko říct – jednak jsem se často stěhoval, jednak jsem strávil pár let ve vězeních. Dobře se cítím v Humpolci, kde jsem se narodil, nejlíp mi asi bylo v Prostředním Vydří. Ten statek, z valné části zřícenina, jsme s manželkou koupili, když jsem se vrátil z Valdic. Je za hranicema tehdejšího jihlavského okresu, v němž bych si nekoupil ani kozí chlívek, na to estébáci dozírali. Ale tohle prošlo – dozvěděli se to pozdě, byli vzteky bez sebe. V Prostředním Vydří se to taky pokazilo – když mi "národní výbor" znemožnil pokračovat ve festivalech, necítím se tam tak přirozeně jako dřív. Nejsou peníze a nechávám to hroutit. Po zimě vcházím s hrůzou, co zase spadlo, nedávno vichřice smetla stodolu. Několikrát mě vykradli, zbyly knihy, a ty nikdo nekrade, co by s nima dělal. Kdysi jsem říkal tak z legrace: rocker nemá domov. Otázkou však je, jestli jsem ještě nějakej rocker.


Magorovy básně

Ze vznikající sbírky Rok krysy

XXX
Co se mění tím
   že snažíš se vysvětlit nedorozumění

Nic
   čím víc je vysvětluješ
   jakobys do pánve se sádlem vroucím
   na pospas těm
   kteří si to nezaslouží
   na plátky rozporcované
   kladl srdce své horoucí
 
A proč?

Nic
   už nevysvětlovat je jediná možnost
   před všemi se schovat
   nic nevysvětlovat
   odjet utajit se skrýt se a schovat
 
a nejhorší
   nikoho nemít už rád
   je jediná možnost
   snad
   dost

XXX
Jak myslíš a jak chceš
   tak jak myslíš
   však nevracej se se slovy
   že tak jsi to nemyslela
 
Nevracej se se slovy
   že myslela jsi to jinak
   na záhonu tvém popolízá
   portugalský slimák
 
Cožpak něco
   napsal bych kdybych žil jinak?
   světem plazil bych se
   jak portugalský slimák?

Veronice
Už nad mým úsilím
   navazovat lidské vztahy
   stahují žaluzie
 
Tmí nejen se za soumraku
   tmí se všude
 
Ty které plakají
   pláčí nad sebou
   ne nade mnou
 
Tmou





Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

Hra o trůny si zasloužila péči i v češtině, nyní ji konečně dostane

Spisovatel George R. R. Martin

Knižní předloze kultovního seriálu Hra o trůny se postupně dostává nového překladu. Stejně jako každá změna i tato s...

Myslel, že zaujme pár lidí. Nakonec vznikla nejoceňovanější sci-fi

Čínský spisovatel Liou Cch’-sin

Právě do rukou českých čtenářů míří poslední část nejdiskutovanější sci-fi série dnešní doby od čínského autora Liou...

Pomáhal vězňům, vycházel s esesáky. Tatér z Osvětimi však vinu neřeší

Zoltan Matyah, přeživší z Osvětimi, ukazuje číslo vytetované na ruce (12. dubna...

Příběh Laleho Sokolova obletěl svět. Židovský muž narozený na Slovensku v Osvětimi spoluvězňům tetoval na ruce...

Najdete na iDNES.cz