Samozřejmě nejde o divadelní přepis známé verneovky - název tomuto kabaretu, jak formu představení autor nazývá, dal závěrečný skeč Suchého s Jitkou Molavcovou, který bude - stejně jako celé představení - satirou na současné dění na pražském magistrátu.
"Kabaret jsme připravili v rekordním čase - psal jsem jej týden a čtrnáct dní budeme zkoušet. Finanční náklady na výpravu byly minimální. Drahé představení si nemůžeme dovolit," řekl na tiskové konferenci Suchý.
Ačkoliv je Jiří Suchý zapsán v dějinách české kultury jako jeden z průkopníků takzvaného "divadla malých forem", před několika lety vycítil, že zájem publika o tento druh umění upadá, a obrátil se - podle vlastních slov - k "divadlu středních forem". Jako příklad uvádí muzikál Lysistrata, jenž měl premiéru v září loňského roku.
"Bohužel, Děti kapitána Granta jsou návratem k divadlu malých forem - z nutnosti. Oproti předchozím letům poloviční grant jsme dosud nedostali. Až nám přijde na účet, sotva zaplatíme dluhy, které máme všude, kam se podíváme, a pak nám až do února příštího roku nezbude ani koruna příspěvku," popsal Suchý neradostnou situaci.
"Když už nemůžeme divákům nabídnout velkou výpravu a větší orchestr, zkusíme je přilákat alespoň na satiru," uvedl Suchý s tím, že představení je složeno kromě scének většinou ze starších písniček. Nová je jen jedna. "Původně jsem měl nové dvě, ale jednu z nich jsem nakonec vyřadil, abych příliš nepřiléval oleje do ohně."
Přestože se Semafor, který by příští rok měl oslavit půl století existence, v současné době nachází ve velmi komplikované situaci, Jiří Suchý je optimista. "Ještě nevím, jak to udělám, ale věřím, že budeme pokračovat. Zatím jsem se dostal ze všeho," říká žijící klasik českého divadla, který se po značnou část tvůrčího života potýkal s problémy, byť většinou ve smyslu politickém.
