Jiří Suchý otevřel v pražských Dejvicích výstavu Kufřík (6. listopadu 2019).

Jiří Suchý otevřel v pražských Dejvicích výstavu Kufřík (6. listopadu 2019). | foto:  Dan Materna, MAFRA

A Suchého žába přežila. Lidský smích je něco víc než chechot racka, tvrdí

  • 0
Americký spisovatel Elwyn Brooks White prý jednou řekl, že analýza humoru se podobá pitvě žáby: lidé se leccos dozvědí, ale objekt jejich zájmu nepřežije. Alespoň to zmiňuje Radkin Honzák, který si vzal na starosti předmluvu ke knize Kondenzovaný humor.

První text nesplnil zadání, omlouvá se Suchý a opět si povídá s Bohem

Jiří Suchý (19. srpna 2015)

V nakladatelství Galén totiž ve stejnou dobu, jako vychází aktuální počin Jiřího Suchého Klaun to zkouší znovu, vydávají knihu zabývající se Suchého humorem. Ucelený soubor slovních hříček, epigramů, komických scén z divadelních her, povídek a skečů do jedné čtyřsetstránkové knihy uspořádal Tomáš Edelsberger.

A právě on si, zjevně s trochou humoru, vetkl v úvodu zmíněný citát do rozsáhlé a dopodrobna vypracované studie Humor je věda. Ta se tuto specifickou lidskou činnost a snad i lidskou podstatu snaží rozebrat z úhlu psychologického, filozofického, medicínského i literárního. 

„Analyzovat humor Jiřího Suchého mi rozhodně nepřísluší, jelikož neoplývám literárněvědním vzděláním, kniha samotná je navíc opatřena brilantními analýzami humoru od autora samého. Nakonec jsem se rozhodl zužitkovat své lékařské vzdělání a humor rozpitvat a komplexně vyšetřit,“ vysvětluje Edelsberger k obsahu poslední třetiny knihy, kde vedle mnoha dalších kapacit cituje třeba profesora Vladimíra Boreckého.

Většinu knihy ale tvoří zmíněná tvorba Jiřího Suchého. Začíná se úvahami nazvanými Přemejšlení o humoru. „Snad jen opice má sklon k něčemu, co by se dalo považovat za smích, ale k humoru to má ještě dost daleko. Humor je zkrátka výsadou člověka, a je-li něco výsadou, znamená to, že je třeba si toho považovat,“ upozorňuje Suchý hned v úvodu, když se zamýšlí nad tím, zda je humor skutečně záležitostí výlučně lidskou. „Řehtání koně či chechot racka má se skutečným smíchem společného tolik co volání křepelky pět peněz s finanční transakcí,“ dodává.

Blížící se devadesátiny

V dalších kapitolách se citují úryvky z nejrůznějších semaforských her. Dojde na Šest žen, Člověka z půdy, Kdyby 1 000 klarinetů, ale třeba i Papírové blues či nedávné Zlomené srdce lady Pamely a Me Too. 

Na první pohled nejvíce zaujme kapitola zabývající se těmi nejkratšími úryvky, tedy epigramy a myšlenkami. „Slova se slétají na papír jako ptáci. Slovoslet začíná!“ Případně: „Lež je mi proti mysli jako konečně i jiné záležitosti s krátkýma nohama.“ Sám autor pak uzavírá: „Jsem tedy básník a jako takový mám něco, čemu se říká imaginace. Česky bych to nazval zduřelou představivostí.“

Kondenzovaný humor je tak dalším střípkem do mozaiky, která se začíná pomalu celit s výhledem k blížícím se devadesátinám naší (nejen) divadelní legendy.