Stále sním o Praze(Vzpomínky) |
Autorka: Mia Münzerová Le Comte |
Přeložil a slovníčkem v knize zmíněných osobností doprovodil Miloš Tomasco |
Ilustrační doprovod a dokumentace z archivu autorky |
Nakladatelství H & H, Jinočany, 2000 |
172 stran + 16 stran obrazové přílohy |
náklad a cena neuvedeny |
Jiným rysem memoárů Mii Münzerové Le Comte je ovšem podivuhodná věcnost, možná související s fatálním přijímáním zvratů a ran (v autorčině rodině, respektive ve vzpomínkách malířky, jsou trvale a v hojné míře přítomny nemoci a úmrtí, rychlá zhasínání osudů). Vedle tohoto obecnějšího dobového aspektu nese svůj díl na věcném vyznění knihy pisatelčina hédonická chuť žít a emancipovaná neochota nechat si mluvit do osobních záležitostí. Proto docela klidně napíše "Nikdy jsem nedokázala zalhat" a o tři stránky dál líčí, jak jednomu z mužů, kteří se kolem ní točili, lhala. Neřekl bych ale, že takový postoj stojí na chladném kalkulu, nýbrž je projevem vůle a touhy přežít, reakcí na ohrožení, která doléhala na Miu Münzerovou Le Comte, její rodinu i národ (matka malířky zahynula v koncentráku).
A ještě další rovina svazku Stále sním o Praze stojí za pozornost: ta, v níž umělkyně americkému publiku zprostředkovává pražské a české zvyky i historické mezníky. Optika staré dámy je zábavná a užitečně "odtažitá", poněvadž židovský živel koexistoval, ale nesplýval s českým prostředím. Jedna z charakteristik: "Buchty jsou takové české národní jídlo; dává se do nich droždí, jsou velké zhruba dva na dva palce a mohou se plnit mákem či švestkovým džemem zvaným povidla. Jsou výborné, ale je to zákusek spíš pro chudé lidi, protože jsou velmi syté."
Nakonec malá poznámka o aktuálním knižním kontextu. "Považuji Kokoschku za svého nejdůležitějšího učitele," konstatuje Mia Münzerová Le Comte, jinak absolventka pražské Akademie výtvarných umění, žačka Maxe Švabinského. Rakušan Oskar Kokoschka (1886-1980) však ve svých pamětech - pod názvem Můj život je před pár týdny vydal brněnský Atlantis - o svoji obdivovatelku, s níž se stýkal, nezavadil slovem. Partii, v níž na straně 141 výtvarnice popisuje, jak v Nice v roce 1939 potkala malíře Rudolfa Kunderu s jeho šestnáctiletou milenkou Andrey, si pak lze v malířově podání přečíst v knize Ireny Jirků Randez-vous s Rudolfem Kunderou, již předloni vydalo jihlavské nakladatelství Listen.
Příbuzní na maškarním plese. |
Rodiče M. Münzerové procházející se po Karlově mostě. |
S prvním manželem Wolfgangem Thorwartem blízko Paříže. |
Mia Münzerová ve Svatém Mořici. |
Mia Münzerová v Karlových Varech. |
Sestry Anne a Mia Münzerovy s Fräuli. |
Rodinný výlet se spolužačkami. |