Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jindřich Štyrský se vrací po jedenašedesáti letech

  10:57aktualizováno  10:57
„Mým očím je stále nutno házet potravu. Polykají ji nenasytně a surově. A v noci ve spánku ji tráví,“ napsal v roce 1938 český umělec a čelný představitel surrealismu Jindřich Štyrský (1899–1942).

Jindřich Štyrský: Vrabčí dostaveníčko | foto: archiv

Mnohé z toho, co autor „strávil“, také zachytil – ať už na plátnech, v kresbách, grafice, kolážích, fotografiích či básních. Jeho mnohostrannou tvorbu, která kromě výtvarné oblasti zasáhla i scénografii, typografii, ediční činnost a psaní uměleckých manifestů či polemik, představuje nová rozsáhlá výstava v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Návrat ze světa
„Jde o první výraznou Štyrského retrospektivu od jeho velké posmrtné výstavy v roce 1946, kterou připravovali jeho přátelé Toyen a Karel Teige,“ říká jeden z autorů výstavy Karel Srp.

„Výstava prochází souhrnně a souvisle všemi etapami Štyrského vývoje. Neopomenuli jsme ani jeho knižní tvorbu, kterou on sám považoval především za prostředek k živobytí,“ podotýká Srp.

Obrovská kolekce představující na šest set vystavených položek, které zahrnují i fotografie a dokumenty ze Štyrského života, pochází zhruba od stovky zapůjčitelů nejen z Česka, ale i z  Rakouska, Švýcarska, Francie, Belgie a USA.

„Štyrský je rozeset doslova po celém světě. Jen v americkém Houstonu jsme objevili jeho dílo ve třech soukromých sbírkách,“ dodává Srp.

Na přehlídce jsou k vidění umělcovy pověstné malby, jako například Tři blázni, Loutkář, cyklus Obrazů I–V či jedno z jeho vůbec nejdůležitějších děl: Trauma zrození, které bylo do Česka zatím zapůjčeno jen jednou.

Jde o rozměrnou malbu, kterou Štyrský vytvořil v roce 1936 poté, co se v Paříži dočasně zotavil z vážné nemoci.

Cesta k surrealismu
Výstava začíná v prvním patře a je otevřena ukázkou raných děl Jindřicha Štyrského. Představeny jsou zde i jeho Obrazové básně. Hlavní oddíl tvoří velká plátna artificielismu – směru, který definovali Štyrský s Toyen během pobytu v Paříži v letech 1925–1928, v němž se ztotožňuje role malíře a básníka.

Mezí ostatními díly dále zaujme intimní kabinet Edice 69, kde jsou ukázky autorových erotických koláží k Sexuálnímu nokturnu Vítězslava Nezvala (1931), kresby k básnické sbírce Thyrsos Františka Halase (1932) či fotomontáže k vlastnímu významnému textu Emílie přichází ke mně ve snu (1933).

Závěrečnou část tvoří Štyrského obrazy z let 1931–1932, mnohovýznamová díla na pomezí artificielismu a surrealismu.

Štyrského konečný příklon k surrealismu je zachycen v druhém poschodí galerie. Představuje se zde průřez jeho fotografickou tvorbou, kolekce koláží, obrazy z první i druhé výstavy Skupiny surrealistů, a především kresby k jeho unikátní knize Sny.

„Surrealismus se stal Štyrského životním osudem,“ podotýká spoluautorka výstavy i chystané umělcovy monografie Lenka Bydžovská. Výstava potrvá do 9. září, plné vstupné je 120, snížené 60 korun.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.