GLOSA: Jevgenij Kissin je velký virtuoz. Přesto zůstal pod vrcholem

Byl to jeden z nejočekávanějších koncertů festivalu Dvořákova Praha. Představil se na něm proslulý ruský pianista Jevgenij Kissin, kdysi zázračné dítě, dnes jedna z největších hvězd klavíru.

Jevgenij Kissin vystoupil ve čtvrtek v rámci Dvořákovy Prahy. | foto: Dvořákova Praha

Slavné jméno, zcela zaplněná Dvořákova síň Rudolfina, bouřlivé ovace, několik vytleskaných přídavků. Z těchto hledisek to určitě byl hvězdný večer. Kissin si navíc vybral dost výjimečný program, který by se rozhodně nedal označit jako obzvlášť posluchačsky vstřícný. První polovinu vyplnila Sonáta pro klavír D dur Franze Schuberta, rozsáhlé dílo s řadou lyrických ploch a melodických úseků.

Nezapře se v něm autor intimní písňové poezie. Kissin je pianista bez technických problémů, zahraje vše, klavír zní pod jeho rukama báječně, nicméně přesto nezanechal jednoznačný dojem. Jakoby měl tendenci přeexponovávat výraz, spoléhat se víc na svoji schopnost dostat z nástroje bohatý barevný zvuk než na niternost. Jeho interpretace působila poněkud chladně.

Sólový recitál

75 %

Dvořákova Praha

Jevgenij Kissin, klavír

Víc se našel v hudbě Alexandra Skrjabina, autora z konce devatenáctého a počátku dvacátého století, jehož hudbě patřila druhá polovina. Po technicky velmi náročné Sonátě-fantazii č. 2 pro klavír gis moll od Alexandra Skrjabina hrál ještě etudy téhož autora. Mezi přídavky byla i Chopinova Hrdinská polonéza, nicméně toto přízvisko by nemuselo nutně svádět k tomu, aby se ze hry vytratila poetika na úkor přepjaté a téměř už nečitelné zvukovosti.

Kissin je velký virtuoz, jeho hra je efektní, ale osobitostí svého projevu nepřekonal klavíristy, jež Dvořákova Praha hostila v minulých letech. Především oduševnělou a osobitou Marii Joao Piresovou a elegantního a básnivého Jeana-Yvese Thibaudeta. Setkání s dalším elitním pianistou nabídne závěrečný koncert letošního ročníku. Schumannův Klavírní koncert a moll na něm přednese Polák Rafal Blechacz.