Spočívá ve schopnosti podmanit si tvrdou materii, bez skrupulí ji otesat, ořezat, obrousit a v takto redukované "nahotě" skrze ni vyjevovat obsahy, jež v divákovi uvádějí do chodu nebývalý proud vlastní imaginace.
Koblasovo dílo není jednoduché. Že se dá číst několika (leckdy protikladnými!) způsoby, dokazuje nynější sochařova monografie sepsaná Mahulenou Nešlehovou. "Umění Jana Koblasy se už ze své podstaty vzpírá jakémukoli jednoznačnému zařazení. Základní je zde vůle pochopit, pokusit se poodhalit, dotknout se báze, prazákladu, bohaté a tajemné mnohoznačnosti lidského života a světa," píše Nešlehová v úvodu publikace.
Koblasovo vzpouzející se dílo Nešlehová zkrotila tak, že je neinterpretuje chronologicky, nýbrž pomocí sedmi tematických okruhů jdoucích napříč desetiletími. Především v části Mýtus Země se jí daří s kunsthistorickou zaujatostí pro detail, a přitom ještě učtitelně odkrývat prameny sochařových "hovorů s pamětí Země".
|
Jan Koblasa |
| úvodní stať: Josef Hlaváček grafická úprava: Zdeněk Ziegler portrétní foto: Jan Pohribný foto na obálce: Wulf Brackrock Karolinum, Praha 2002, 290 stran náklad a cena neuvedeny 100 výtisků opatřeno originálním grafickým listem signovaným Janem Koblasou kniha se prodává za 1290 korun německá verze za 1750 korun |
K tomu Koblasovi napomáhalo osekávání dřeva a kamene na zdánlivě jednoduché tvary, jež ovšem odkazují k starým mýtům, kultům či biblickým příběhům. Nešlehová je rozděluje do tří skupin - na typus hieratický, traumatický a meditativní.
Pro diváka jsou ty rozdíly téměř nepostřehnutelné, ale jinak by se autorka nemohla dostat k tak půvabné definici, jakou je Koblasovo "vypláznutí jako základní obsahový moment". Což je trefné pojmenování bobtnajících hlav, z nichž dekódujeme pouze jejich plazící se jazyky.
Vrcholu Koblasova spojení hutného existencialismu se "šmidrovskou" groteskností. Koblasova monografie je vydařená ještě v jedné věci. Překonává totiž slabinu většiny tuzemských sochařských publikací: volí takové fotografie, které reprodukovaným skulpturám ubírají minimum jejich trojrozměrnosti.
Takže čtenář má velmi blízkou představu, jak v reálu vypadají sochařova díla z posledních čtyřiceti let, umístěná vesměs v cizině cizině. Nutno ještě dodat, že Koblasovo "domácí" přemýšlení o světě a životě dokumentuje další nová kniha - jeho Záznamy z let padesátých a šedesátých, které vydalo nakladatelství Vetus Via.
 Jan Koblasa - Mladý pták (Pokus o let), 1993, anröchtský dolomit, v. 30,5 cm. |
 Jan Koblasa - Ropucha co model světa, 1968, patinovaný bronz, v. 15 cm. |
 Jan Koblasa - Vnitřek kamene, 1984, diabas, v. 220 cm. |
 Jan Koblasa - Zápas s andělem, 1977, kombinovaná technika, papír, 21x29,5 cm. |
 Jan Koblasa - Falešný prorok, 1966, mořené dřevo, v. 93 cm. |
 Jan Koblasa - Návrat ztraceného syna, 1988-89, mořené dřevo, v. 227 cm. |
 Jan Koblasa - Dafne, z cyklu Herci, 1975, polychromované dřevo, větve, v. 110 cm. |
 Jan Koblasa - Typus traumatický. |
 Jan Koblasa - Denní a noční hlídka, 1989, anröchtský dolomit, v. 220 cm. |
 Jan Koblasa - Oběť VI (Abrahám a Izák), 1989, polychromované dřevo, v. 81 cm. |
