Řízná soutěž potřebuje tři pilíře. V banku pohádkový balík peněz - což platí i tady. V horkém křesle soutěžícího, který se nedrží při zdi - což jde v pořadu 1 proti 100 zatím trošku ztuha, protože poskytuje hráčům větší možnost volby a v premiérovém kole dali málokdy přednost otázce těžké před lehkou. A třetím opěrným sloupem je moderátor.
Roman Šmucler neměl snadnou roli. Pravidla 1 proti 100 jsou drobet složitější, tudíž musel hlavně při startu více vysvětlovat. Kolem sedí víc lidí, což znamená i více zbytečných řečí mezi otázkami. Výhry narůstají způsobem, jejž stačí uhlídat leda matematický génius s vestavěnou kalkulačkou.
Průvodce si tu musí připadat ztracený jako svačinář v řídicím středisku NASA. Přitom profesně se nedá Šmuclerovi nic vytknout, snad jen junácké výrazy Oukej a Vau. Korektní i pohotový, uvolněný, aniž zmatkuje, prostě takový solidní, slušný pán.
Jenže pán se dobře vyjímá v televizní debatě o jaderném výzkumu, kdežto jiskřivému boji sluší pokušitelský mužný šarm.
Na ten má český monopol Vladimír Čech, zachraňoval jím téhož večera Kvíz show Primy - ale tam se zase na milion dosahuje hůř a navíc šlo o kostrbatě bavičské vydání s tvářemi seriálu Rodinná pouta. Dostat všechny tři pilíře pod jednu střechu je zkrátka nejtěžší a žádná licence to nezaručí.
