Zásadní dílo světové fantasy literatury se české zvukové podoby dočkalo po jedenácti letech. Už v roce 1996 totiž Supraphon poprvé zažádal o práva na dramatizaci románu J. R. R. Tolkiena Hobit, který Pánovi prstenů předchází.
"Obě díla jsou do té míry strhující a získala si tak mimořádnou celosvětovou oblibu, že se přímo nabízela ke zpracování ve zvukové podobě," říká producentka Supraphonu Naďa Dvorská.
Jednání o licenci trvala celkem sedm let. Jednotlivé verze dramatizace a úpravy byly překládány do angličtiny a zasílány Tolkienovým dědicům, kteří si vyhradili právo vše schvalovat.
Konečného souhlasu se v Supraphonu dočkali až v roce 2003. Tehdy vznikl komplet tří cédéček s Hobitem, vyprávěným Janem Vondráčkem z Divadla v Dlouhé, v režii Olgy Walló a s hudbou Martina Kratochvíla.
"Úspěch titulu nás inspiroval k velkému soustu, jímž je trilogie Pán prstenů. Souhlas s užitím jsem získali rychle, za dva roky, ale s přísnými podmínkami," podotýká Dvorská.
Obaly české zvukové verze Pána prstenů
Mezi podmínkami bylo napsáno, že celé dílo bude načteno jen jedním nedramatizovaným a neupravovaným hlasem a navíc bez hudby. Nakonec tvůrci zvolili způsob, který dědické podmínky neporušoval - četbu zvukově umocňují doprovodné zvuky, které příběh neilustrují, ale navozují atmosféru.
Podmínku text nedramatizovat pak při finálním sestřihu tvůrci vyřešili obratně; "rozhodili" nahrávku každého z hlasů do jednotlivých stop. Třeba v rozhovoru Froda s Gandalfem tak vznikl dojem skutečného dialogu.
"Chtěli jsme, aby Pán prstenů žil vlastním životem, nezávisle na Hobitovi. Proto jsme pro něj hledali nejen nového interpreta, ale i režiséra," vysvětlila Dvorská, proč nakonec padla volba na herce Michala Dlouhého a divadelního režiséra Petra Kracika.
Kracik už s rozhlasovou prací zkušenosti měl a Dlouhý byl nakonec vybrán z řady možných interpretů. "Silně nás ovlivnil jeho přesný dabing Aragorna ve filmové verzi," přiznává Dvorská.
Čtení obsáhlého díla Dlouhého těšilo, byť se neobešlo bez komplikací. "Vzhledem k tomu, že jsem těžký dyslektik, nejtěžší vůbec bylo přečíst texty tak, aby byly srozumitelné pro vás," přiznal Dlouhý, s čím se při práci ve studiu nejvíc potýkal.
Dílo J. R. R. Tolkiena, jednoho ze zakladatelů žánru fantasy, má v Česku řadu nadšených obdivovatelů. Existuje například společnost J. R. R. Tolkiena, jejíž členové se pravidelně scházejí a oslavují narozeniny Bilba a Froda Pytlíka.
Nahrávka není ovšem určena jen fanouškům. Na své by si měli přijít i ti, kteří příběh znají pouze z filmů Petera Jacksona. "Myslím, že budou v mnohém překvapeni, když zjistí, o kolik je příběh bohatší a napínavější než na filmovém plátně," míní Dvorská.
