Ten, který si říká Solo Lovec, je nejspíš - jak si lze z knihy domyslet - Němec, jenž zajíždí či zajížděl do Prahy, možná dramatik, možná herec; obálka s německým textem byla zaslána, jak tvrdí nakladatelství Labyrint, poštou (s razítkem Praha 03).
Nakladatel Joachim Dvořák předložil rukopis k posouzení několika překladatelům a germanistům, ti jej ocenili a Labyrint se jal text vydat.
Ostatně předmluvu k Vrhači nožů sepsal spisovatel a překladatel Ludvík Kundera, který se v ní kromě otázek "detektivních" (kdo by autorem asi mohl být), věnuje krátce i formě textu, který je "od začátku do konce sledem, pásmem odstavců od jedné řádky i jediného slova až po řádků sedm.
Průměr tvoří odstavce o třech až čtyřech řádcích. Jsou rozličného druhu, východiskem je aforismus - to, čemu jenští romantici říkali fragment. Mohli bychom však mluvit o minipostřezích, a to rázu filozofického, velkoměstského, básnivého, literárního, sousedského, hospodského, parodického atd."
Takto "rozsekaná" forma vylučuje příběh v tradiční podobě. Ovšem nad Vrhačem nožů si rychle uvědomíme, jak je naše vnímání celkovým životním rytmem připraveno na takovou fragmentarizaci díla - ta není při četbě překážkou.
Vrhač nožů je sledem vyjádření osamělého, věkově neurčeného vypravěče: přejíždí po evropském kontinentu, má rozprostřenu síť žen, s nimiž nezávazně spí. Vedle nejednoho výtečného postřehu ("Soucit se dostaví, když došla síla nenávidět.") u něho nacházíme hloubky či provokace jen zdánlivé, pouhé pózy ("Kde zase zuří válka.
A je vlastně jedno, kolik lidí v ní zastřelí. Stejně by zemřeli hlady a v televizi by ukazovali mnohem nudnější záběry."). Jakési posouvání času se děje tím, že vypravěčův známý, poněkud záhadná titulní postava, bojuje s nemocí a v polovině knihy umírá.
Ale časový pohyb je přítomen ještě jinak: vypravěčovo "podotýkání" ke světu s přibývajícími stránkami nabírá na intelektuálním samoúčelu, neboť jeho postoj je v podstatě opatrnickým únikem před řádem života. Tím spíše vystupuje do popředí spění k smrti.
Na konci Vrhače nožů už není co dodat. Žádné tajemství nezbylo. Kdo je autorem, nás už vlastně vůbec nezajímá. Vypravěč prostě asi bude pendlovat, souložit a zapisovat si ještě tak dlouho, dokud k tomu bude mít síly.
Sečteno: Vrhač nožů je kniha takzvaně docela zajímavá, ale že by se do naší hlavy a srdce "zabodla" a my strnuli v údivu nad tím, co nám sděluje o životě a umění, to tedy věru ne.
