Javier Bardem osnil ve filmu Biutiful režiséra Alejandra Gonzáleze Iňárritu.

Javier Bardem osnil ve filmu Biutiful režiséra Alejandra Gonzáleze Iňárritu. | foto: Lionel CironneauAP

Javier Bardem předvedl na festivalu v Cannes životní roli

  • 6
Cannes (Od spolupracovnice MF DNES) - Po rozpačitém dojmu z prvních dní festivalu v Cannes přinesla soutěž ve druhé půli přece jen pár pozoruhodných zážitků. Objevily se silné filmy, většinou však více či méně depresivně hovoří o násilí. Francouzskému kostýmnímu snímku zase nepomohla ani Juliette Binnoche. Naopak Javier Bardem zazářil.

Doširoka rozmáchlé melodrama Biutiful, jež natočil Alejandro González Iňárritu, sice rozdělilo diváky na dva tábory složitou stavbou, v níž se osobní příběh hrdiny a jeho rodiny střídá s osudy čínských legálních a afrických nelegálních přistěhovalců, jimž za úplatu hledá práci v Barceloně.

Cannes 2010 - režisér Alejandro González Iňárritu a herec Javier Bardem (vpravo)Leč ani odpůrci filmu nepopírají, že je mistrně režírován a nasnímán Rodrigem Prietem. Výhrady k přílišným hrůzám současného velkoměsta tu vyvažuje v zásadě pozitivní charakter hlavní postavy, jež se stala nesporně životní rolí Javiera Bardema.

Čeká se na Michalkova

Podstatně depresivnější svým totálně bezvýchodným obrazem postsovětské společnosti je ruský film Moje štěstí, jímž debutuje Sergej Loznica. Po prologu působícím jako rána pěstí do žaludku se zdá, že příběh mladého řidiče vezoucího náklad do jiného města se rozvine jako road movie s postavami, jež potká na cestě. Ale brzy přejde v apokalyptické výjevy plné devastace a otupělosti lidí žijících na vsi jako před půl stoletím: ze dne na den bez jediné jiskry naděje.

Cannes 2010 - režisér Xavier Beauvois

PODPORA. Režisér Xavier Beauvois si na focení vzal tričko se jménem zadrženého kolegy Romana Polanského.

Pohledy do minulosti svědčí o hloubce kořenů jejich mentality, zloby, závisti a lhostejnosti k utrpení vyvěrajících z poválečných let, jež nové pořádky neumějí odstranit a ani se o to nesnaží. Děsivý film otřesný násilím, jež páchají i ti, kdo mají chránit zákon, nezapře autorovy dokumentární začátky a jeho spřízněnost s Alexandrem Sokurovem.

Naštěstí se vedle Loznicova silného díla budícího pocity bezmoci a hnusu objevily i filmy méně depresivní, ač také mluví o násilí. Francouzští Lidé a bozi zachycují život mnichů v klášteře v severoafrickém pohoří Atlas, jejichž pokojné soužití s muslimským obyvatelstvem přilehlé vsi naruší vpády radikálních vyznavačů islámu. Film vycházející ze skutečných událostí natočil Xavier Beauvois nesmírně citlivě, kultivovaně a bez patosu, jako svědectví o možném soužití dvou náboženství a kultur při vzájemném respektu jejich hodnot.

Cannes 2010 - režisér Xavier Beauvois (vlevo) a herec Lambert WilsonCannes 2010 - režisér Xavier Beauvois (vpravo) a herec Lambert Wilson

DVA POLIBKY. Režisér Xavier Beauvois (na pravém obrázku vpravo) a herec Lambert Wilson si pózování na červeném koberci užili. Dvakrát.

Neméně působivá je korejská Poezie, v níž Lee Čang-dong spojuje dvě linie příběhu zestárlé, ale dobře vypadající ženy. Smysl pro krásu a poezii začínají v jejím životě převažovat nad problémy babičky nezdárného vnuka.

Naopak bez výraznějšího ohlasu prošel soutěží elegantně natočený film Bertranda Taverniera Kněžna de Montpensier, vzdor vynikajícímu výkonu Juliette Binnoche příliš nezaujal ani první evropský film Iránce Abbase Kiarostamiho Věrná kopie a většinu hostů zcela zklamala Urážka od Takešiho Kitana.

Cannes 2010 - výprava k filmu Poezie, který natočil Lee Čang-dong

Do neděle však zbývá promítnout ještě několik děl soutěže včetně filmu Nikity Michalkova Unaveni sluncem 2, v němž se podle kuloárů zhlédl předseda poroty Tim Burton.

Cannes 2010

Čtěte pravidelné zpravodajství i zápisníky

Redaktorka portálu iDNES.cz Tereza Spáčilová popisuje dění na 63. ročníku filmového festivalu v Cannes. Deníku MF DNES přispívá umělecká ředitelka karlovarské přehlídky Eva Zaoralová.