"Samozřejmě, to autorskou ješitnost vždy pohnojí," komentoval Svěrák v rozhovoru příznivý ohlas polského publika. Před dnešním prvním vystoupením pražských cimrmanologů v Polsku ale přiznal "jisté napětí". "Pro komediálního herce je po stovkách repríz těžké, že tam, kde je zvyklý na smích, najednou chybí," řekl.
Přesto je podle něj polské a české chápání humoru velmi blízké. Vedle příznivého přijetí, jakého se dostalo hrám Divadla Járy Cimrmana, to, jak řekl, dokazuje například obliba díla Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. "Po celém Polsku vznikají kluby jeho příznivců, kdyby se naše chápání humoru rozcházelo, něco takového by se nemohlo stát," dodal.
Polští diváci se během pondělních diskusí se známým českým hercem a scénáristou zajímali především o nový film Tmavomodrý svět, k němuž rovněž napsal scénář. Tématem byly ale také novinky z dílny Divadla Járy Cimrmmana. "Je to tři dny, co jsme s Ladislavem Smoljakem dopsali novou hru," přiznal Svěrák. Podrobnosti ale neprozradil.
V případě Tmavomodrého světa před polskými příznivci vyjádřil naději, že se letos dostane aspoň mezi pět snímků, které americká filmová akademie nominuje na cenu Oscara. "Byl bych šťastný, kdyby byl Tmavomodrý svět alespoň nominován," řekl. On sám ale prý do kina nechodí. "Jsem ten, kdo rovněž způsobuje krizi návštěvnosti... Nezbývá mi čas," svěřil se během diskuse po projekci oscarového Kolji a Obecné školy.
Krakovský Teatr Tradycyjny s pražským Divadlem Járy Cimrmany začal spolupracovat před zhruba pěti lety a zatím má na svém kontě čtyři premiéry her z pera Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Nemůže ale zařadit všechny. Například Blanické rytíře by prý polské publikum vzhledem k velmi vážnému přístupu k vlastní historii nepřijalo. "Chtěli bychom ale postupně uvést všechny ostatní," řekl Tadeusz Hankiewicz z Teatru tradycyjného.
Polské divadlo přizpůsobilo hry polským poměrům, aby je tak ještě více přiblížilo místnímu divákovi. Odměnou je atmosféra během představení, která si nezadá s reakcemi publika přímo v pražském Divadle Járy Cimrmana. Pokračovat v práci na uvádění cimrmanovských kusů proto polští herci podle Hankiewicze hodlají přesto, že i velice populární hra Akt se nesetkala vždy jen s ovacemi. Například jeden z polských, spíše katolicky laděných deníků ji zcela ztrhal; prý podrývá svaté základy rodiny, když nesvědomitý otec rozesílá své děti po všech koutech země.
Jednoznačným hitem je hra Dlouhý, Široký a Krátkozraký, kterou Teatr tradycyjny nastudoval jako první z "cimrmanovských" kusů. Diváci ještě dlouho po její polské premiéře v roce 1997 věřili ve skutečnou existenci Járy Cimrmana. Další hry, Dobytí severního pólu, Akt a Ztráta třídní knihy, jim ale dovolily žert prohlédnout.
 Herec a scenárista Zdeněk Svěrák (vlevo) se 12. listopadu 2001 v Krakově setkal s tamními příznivci českého génia a vynálezce Járy Cimrmana. |
